Recognition of inconspicuous prey: importance of additional visual cues

Abstract

Byla studována schopnost divokých sýkor rozpoznávat mezi stejně zbarvenou chutnou a nechutnou kořistí. Důraz byl kladen na vizuální vlastnosti kořisti jiné než zbarvení, to znamená tvar nohou, tykadel nebo způsob pohybu. Pro vytvoření přirozenějších podmínek byly použity tři různé typy experimentu. Kořist byla ptákům předkládána buď současně, nebo střídavě. Navíc byl sledován vliv kořisti na učení a paměť predátorů opakovaným předložením kořisti čtrnáctkrát po sobě v krátké době a také zopakováním experimentu po týdnu.