Umění a totalita: vzájemný vztah katolických autorů a totalitního režimu v letech 1938-1960

Abstract

Diplomová práce se zabývá vzájemným vztahem umění a totalitního režimu na základě problematiky křesťansky orientovaných autorů v letech 1938-1960. První část je věnována obecným principům, jak totalitní režim přistupuje k umění, jakými prostředky na něj působí a vyrovnává se s vlivy, které jsou v rozporu s ideologií. Druhá část se zaměřuje na postavení katolických spisovatelů po roce 1945, s připomenutím stavu z druhé světové války. Z časového hlediska jsou za podstatné mezníky považovány válečné události, dvě očistky Syndikátu českých spisovatelů, po květnu 1945 a po únoru 1948, a dále dva procesy s křesťansky orientovanými spisovateli, konanými v Praze a v Brně v roce 1952. Zmíněny jsou také individuální snahy pomoci uvězněným autorům, pozornost je věnována také proměně postoje Svazu československých spisovatelů k těmto umělcům v 50. letech.