Význam kontextu ve výuce slovní zásoby.

Abstract

Cílem této diplomové práce je posoudit výuku slovní zásoby na základní škole z hlediska dvou odlišných přístupů - prvního, kdy slovní zásoba je prezentována izolovaně a druhého, kdy se žáci sami jakýmkoli způsobem snaží odvodit význam neznámé slovní zásoby z kontextu. Formou dílčích úkolů se prověřuje schopnost žáků orientovat se v textu a pochopit z kontextu význam neznámých slov a slovních spojení. Ta zní někdy zcela jinak ve větě než samotná - vytržená z kontextu. Oproti mechanickému osvojování ze seznamu, vede odvozování významu z kontextu k lepšímu aktivnímu používání slov a frází v jednotlivých komunikativních situacích. Hlavní roli hrají znalosti a předchozí jazykové zkušenosti žáků i náročnost slovní zásoby jako takové. Prověřování a posuzování obou metod vychází z praktického experimentu. Každá z metod je použita ve výuce jedné ze dvou paralelních tříd. Závěrečné zjištění, který z přístupů se ukázal být efektivnějším, je založeno na výsledcích testů. Zkoumané jsou vždy dvě paralelní třídy ve dvou ročnících. Dalším cílem je tedy zjistit, zda při osvojování slovní zásoby hraje svou roli také věk žáků.