Tlak na zkvalitnění výuky architektury a její postavení v rámci výtvarné výchovy na 2. stupni základních škol

Abstract

Cílem práce byla snaha o nalezeni důvodu, proč zapojovat vzdělávání v oblasti architektury a kultury prostředí do výukových systémů, především pak na druhem stupni základních škol. Tyto důvody jsem se snažila aplikovat do témat a metodiky výuky architektury v rámci hodin výtvarné výchovy. K lepši orientaci v problematice posloužil také výzkum mezi téměř 250 žáky 8. a 9. tříd základních škol v menších i větších městech a v neposlední řadě diskuse s pedagogy výtvarné výchovy na základních školách. Součástí úvahy je také zamyšleni nad postavením architektury ve výtvarném uměni, jejím účelu, postavením architektury ve společnosti a shrnuti pozice architektury na základní škole, především v hodinách výtvarné výchovy. Důvodem zapojeni architektonických témat do výuky je snaha o posíleni vnímavosti k architektuře, urbanismu, k hodnotám krajiny a místa. Architektura je součástí kulturního dědictví a součástí uměni, které působí na naše smysly, formuje naše postoje i estetické vnímání skutečnosti. Architektura je součástí každodenního života a vypovídá o úrovni společnosti. Jen zodpovědný přístup ke tvorbě prostředí a zároveň ke vzdělávání v teto oblasti umožní vznik kvality, kterou bude možno předat dalším generacím. V současné době si tuto skutečnost uvědomují všechny vyspělé země a především v Evropské unii sílí tlak na vzdělávání všech občanů v oblasti architektury a tvorby životního prostředí. Jedním z hlavních zájmů je zapojeni učiva do výuky na základních školách (středních školách i v mateřských školách). Učiva by nemělo přibývat, jen se promyšleně přeskupí, využije stávajících možnosti a zařadí se architektonická témata tarn, kde jsou nyní opomíjena a nahrazována jinými. Základem vzdělání mělo byt poznávání místa, kde žijeme - obce, města, krajiny z pohledu obyvatele a především uživatele.