dc.contributor.author | Vrbová, Jana | |
dc.date.accessioned | 2021-12-08T08:10:25Z | |
dc.date.available | 2021-12-08T08:10:25Z | |
dc.date.issued | 2013 | |
dc.date.submitted | 2013-06-05 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30673 | |
dc.description.abstract | Cílem páce bylo zjistit, jaké chování ve škole vnímají žáci (14-16 let) jako podvádění, zda je toto chování možné zařadit do určitých typů (faktorů) a tyto pak vztáhnout k individuálním charakteristikám žáka (pohlaví, prospěch, zameškané hodiny ve škole, učební cíle žáka, obavy ze školy, self-efficacy, hodnota školního výkonu) a ke kontextovým charakteristikám jeho školního výkonu (cílová orientace rodičů a učitelů, spokojenost žáka se školou, neutralizace, podvádění spolužáků a reakce učitelů na podvádění).
Získaná data byla statisticky vyhodnocena (N = 401). Exploratorní faktorovou analýzou byly extrahovány dva typy nečestného chování: podvádění (opisování a napovídání) a klamání (falšování podpisu rodičů, absence). Jako možné prediktory podvádění byly faktorovou analýzou zjištěny dva žákovské faktory - odklon žáka od školy (amotivace žáka) a příklon žáka ke škole (motivace žáka) - a dva kontextové faktory - vliv učitelů a vliv rodičů.
Rodiče ani reakce učitelů na podvádění neměli signifikantní vliv na podvádění ani na klamání žáků. Strukturní model potvrdil, že na klamání žáků měly největší vliv kladný vztah k učitelům a dobrý prospěch žáka. Na podvádění měl největší vliv odklon žáků od školy; kladný vtah žáků ke škole a kladný vztah k učitelům snižovaly četnost podvádění. Podvádění a klamání spolu korelovaly. Po odstranění faktoru rodičovského vlivu z modelu byly hodnoty regresních koeficientů podobné. Strukturní model vysvětlující závislost latentních endogenních proměnných podvádění a klamání na třech latentních exogenních proměnných (příklon žáka ke škole, odklon žáka od školy a vliv učitelů) a třech manifestních proměnných (pohlaví, průměr známek a podvádění spolužáků) fitoval data dobře. Model vysvětlil 42 % variance proměnné podvádění a 39 % variance proměnné klamání | cze |
dc.format | 142 | |
dc.format | 142 | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | amotivace | cze |
dc.subject | cílová orientace | cze |
dc.subject | starší žáci | cze |
dc.subject | podvádění | cze |
dc.subject | klamání | cze |
dc.subject | postoje k podvádění | cze |
dc.subject | strukturní model | cze |
dc.subject | amotivation | eng |
dc.subject | goal orientation | eng |
dc.subject | early adolescents | eng |
dc.subject | cheating | eng |
dc.subject | falsification | eng |
dc.subject | attitude towards cheating | eng |
dc.subject | structural model | eng |
dc.title | Školní podvádění starších žáků: od explorativního výzkumu k strukturnímu modelu. Pilotní studie. | cze |
dc.title.alternative | The scholastic cheating of early adolescents: from exploratory research towards a structural model. A pilot study. | eng |
dc.type | disertační práce | cze |
dc.identifier.stag | 35077 | |
dc.description.abstract-translated | The aim of this work is to investigate, which behaviour at school is perceived by early adolescents (age average 14-16 years) as cheating, whether it is possible to classify this behaviour into specific types (factors) and whether these can be linked with individual student variables (sex, GPA, number of missed classes, student goal orientation, worry, self-efficacy, and achievement value), as well as with the contextual variables (parents goal orientation, teachers goal orientation, satisfaction with the school, neutralization, peer cheating behaviour, and cheating punishment).
The obtained data were statistically evaluated (N = 401). Using exploratory factor analysis based on students self-reporting the frequency of the behaviour classified as cheating, two types of dishonest behaviour were extracted: cheating (copying, hinting) and falsification (forgery of signatures, absences). Two student factors, school approach (motivation) and to school avoidance (amotivation) orientation, and two context factors, teachers and parents goal orientation, were extracted as predictors of cheating.
Results showed that neither parents nor cheating punishment had significant influence on cheating and falsification. The structural model confirmed that a positive relationship with teachers goal orientation and GPA had the highest influence on falsification. Student avoidance to school, student approach to school, and teachers goal orientation had the highest influence on cheating. Cheating and falsification were well correlated. The values of regression coefficients remained similar after removing the parent factor from the model. The structural equation model explaining the relationship of latent endogenous cheating and falsification variables with the three latent exogenous variables (avoidance to school, approach to school and teachers goal orientation) and the three manifest variables (sex, GPA and peer cheating behaviour), fitted the data well. The model explained 42% of cheating variance and 39% of falsification variance | eng |
dc.date.accepted | 2013-07-16 | |
dc.description.department | Pedagogická fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Pedagogická psychologie | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Pedagogická fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
dc.thesis.degree-program | Psychologie | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Mareš, Jiří | |
dc.contributor.referee | Preiss, Marek | |