Školní podvádění starších žáků: od explorativního výzkumu k strukturnímu modelu. Pilotní studie.

Abstract

Cílem páce bylo zjistit, jaké chování ve škole vnímají žáci (14-16 let) jako podvádění, zda je toto chování možné zařadit do určitých typů (faktorů) a tyto pak vztáhnout k individuálním charakteristikám žáka (pohlaví, prospěch, zameškané hodiny ve škole, učební cíle žáka, obavy ze školy, self-efficacy, hodnota školního výkonu) a ke kontextovým charakteristikám jeho školního výkonu (cílová orientace rodičů a učitelů, spokojenost žáka se školou, neutralizace, podvádění spolužáků a reakce učitelů na podvádění). Získaná data byla statisticky vyhodnocena (N = 401). Exploratorní faktorovou analýzou byly extrahovány dva typy nečestného chování: podvádění (opisování a napovídání) a klamání (falšování podpisu rodičů, absence). Jako možné prediktory podvádění byly faktorovou analýzou zjištěny dva žákovské faktory - odklon žáka od školy (amotivace žáka) a příklon žáka ke škole (motivace žáka) - a dva kontextové faktory - vliv učitelů a vliv rodičů. Rodiče ani reakce učitelů na podvádění neměli signifikantní vliv na podvádění ani na klamání žáků. Strukturní model potvrdil, že na klamání žáků měly největší vliv kladný vztah k učitelům a dobrý prospěch žáka. Na podvádění měl největší vliv odklon žáků od školy; kladný vtah žáků ke škole a kladný vztah k učitelům snižovaly četnost podvádění. Podvádění a klamání spolu korelovaly. Po odstranění faktoru rodičovského vlivu z modelu byly hodnoty regresních koeficientů podobné. Strukturní model vysvětlující závislost latentních endogenních proměnných podvádění a klamání na třech latentních exogenních proměnných (příklon žáka ke škole, odklon žáka od školy a vliv učitelů) a třech manifestních proměnných (pohlaví, průměr známek a podvádění spolužáků) fitoval data dobře. Model vysvětlil 42 % variance proměnné podvádění a 39 % variance proměnné klamání