Role sociálně-právní ochrany při řešení problémového a rizikového chování juvenilní populace ve vychovatelské praxi v aspektu zdravotně edukačního zásahu v lokalitě Prahy.
Abstrakt
Cílem této diplomové práce je ukázat, jakou roli zastává Orgán sociálně-právní ochrany dětí při řešení rizikového chování dětí a dospívající mládeže a analyzovat metody a nástroje, které tento orgán využívá k maximalizaci efektivity intervencí, jež by měly zamezit dalšímu závadovému chování dětí negativně ovlivňujícímu jejich vývoj. Současně práce uvádí, z jaké legislativní úpravy sociálně-právní ochrana dětí vychází. V teoretické části se zabývá jak analýzou faktorů na straně osobnosti jedince, tak i vlivy rodinného, školního a sociálního prostředí, které se na vzniku a pokračování rizikového chování podílejí. Podrobněji se věnuje záškoláctví, patřícímu mezi typy rizikového chování. Ve výzkumné části práce přináší poznatky o tom, jak kurátoři pro děti a mládež hodnotí spolupráci se školami při řešení záškoláctví v průběhu povinné školní docházky, jaké faktory na straně rodiny a školního prostředí vnímají jako rizikové a zda považují současnou zákonnou a metodickou úpravu za dostačující. Z výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení pro pedagogické pracovníky škol, tj. třídní učitele, pracovníky výchovného poradenství i ředitele škol, k prevenci vzniku záškoláctví (případně jeho minimalizaci), se zdůrazněním možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí, a to již při prvních signálech špatné docházky dětí do školy nebo při jiných výchovných problémech, zvláště pak v případech váznoucí spolupráce s rodiči.