Zdravotní aspekty optimální týdenní pohybové zátěže

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na zdravotní aspekty pohybové zátěže a poukazuje na případné problémy, v případě nulové, nebo naopak přehnané, pohybové aktivity. Práce je založena na analýze české a zahraniční odborné literatury, která se vztahuje k dané problematice současné pohybové aktivity a jejími zdravotními aspekty. V této práci jsem zjistil, že autoři zabývající se pohybovou aktivitou se shodují v názoru, že pravidelná pohybová aktivita má mnoho pozitivních aspektů (fyziologické, psychické ale i sociální) na organismus, ale za předpokladu správného a přiměřeného dávkování. Při neadekvátní pohybové zátěži může vzniknout úraz, nebo patologický stav spojený s nadměrnou zátěží (přetrénování, přepětí). Autoři se jednoznačně shodují na tom, a zároveň, doporučují provádět aerobní aktivitu ve frekvenci 3 5 cvičení za týden. Doba provádění jednotlivých úkonů závisí na intenzitě vykonávané aktivity. V různých publikacích se můžeme setkat s rozdílnou doporučenou dobou trvání úkonu, ale všichni autoři se shodují v tom, že pokud je prováděna aktivita o nižší intenzitě, měl by se jí věnovat delší čas, respektive u náročnější aktivity kratší čas. Pro pohybové aktivity nízké intenzity se doporučuje provádět cvičení minimálně 45 minut, zátěž o střední intenzitě 30 60 minut, vysoká intenzita cvičení vyžaduje maximálně 20 minut. Časy jsou variabilní s ohledem na aktuální stav jedince. Je vhodné střídat různé pohybové aktivity, tedy střídat aerobní a posilovací cviky. Nejvhodnějším způsobem je zařazení dvou posilovacích dnů týdně do cvičebního plánu, kdy se posílí a zatíží velké svalové skupiny. V této práci jsem utřídil a systematicky zpracoval zdravotní aspekty doprovázející pohybovou zátěž, poukázal na změny organismu korespondující s využitím tělesné aktivity.