Společensko-historické souvislosti československo-vatikánských styků po roce 1945

Abstract

Předložená práce se zabývá osudem československo-vatikánských diplomatických styků od roku 1945 až po odjezd internuncia Saveria Rittera z Prahy. Sleduje tedy dění spojené s katolickou církví v Československu a Vatikánu od konce druhé světové války až do roku 1948 a následné přerušení diplomatických styků. V práci je věnována pozornost obnově diplomatických vztahů po druhé světové válce. Část práce se věnuje odsunu německé menšiny a s ním spojeným problémům týkajících se československo-vatikánských diplomatických styků. Rovněž jsou zde nastíněny počáteční rozpory Československa a Vatikánu. Pozorovány jsou také problémy mezi Československem a církví jako například konfiskace církevního majetku, školská reforma na církevním školství nebo revize pozemkové reformy a jejich ohlas ve Vatikánu. V práci jsou prezentovány důležité církevní a politické události, které se uskutečnily v poválečném vývoji. Sledován je postupný vývoj vzájemných vztahů a jejich zhoršování až po úplné přerušení. Klíčovým zdrojem byly materiály z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze a zprávy československých a vatikánských diplomatů. Část práce se věnuje také problémům, které se ve vztazích Československa a Vatikánu vyskytly.