Projektované, realizované a dosažené ICT kurikulum na základních školách
Abstrakt
Jednou ze základních snah výzkumu v oblasti didaktiky je popsat a analyzovat kurikulum ve všech jeho formách. Ve vzdělávací oblasti zaměřené na informační a komunikační technologie (ICT), případně informatiku, je tato snaha aktuální především vzhledem k relativně nedávnému včlenění oblasti mezi povinné součásti kurikula na základních školách a také vzhledem k jejímu dynamickému vývoji.
Tato disertační práce tak navazuje jednak na výzkumy analyzující kurikulum jiných vzdělá-vacích oblastí, jednak na šetření věnující se tématu implementace ICT do školního prostře-dí. Výzkumy z druhého okruhu využívaly především kvantitativních metod a spoléhaly se převážně na deklarace respondentů. Oproti tomu byla v rámci výzkumu popisovanému v této práci zvolena kvalitativně pojatá případová studie, která získává data také z analýzy dokumentů či pozorování.
Nejprve jsou vymezeny pojmy kurikulum a jeho fáze a ICT gramotnost, která představuje jeden z hlavních cílů vzdělávací oblasti v českém kurikulu. Navazuje analýza a souhrn výsledků již realizovaných výzkumných šetření zaměřených na podmínky výuky ICT a s ICT, informatická témata a vztah jednotlivých aktérů vzdělávání k nim a v neposlední řadě na výsledky žáků v oblasti ICT gramotnosti a informatického myšlení.
Empirická část disertační práce popisuje na základě analýzy dokumentů modely používané pro vymezení vzdělávací oblasti ICT a projektované kurikulum vybrané základní školy. Z analýzy zápisů v třídních knihách je vyvozováno realizované kurikulum a jeho změny. Videozáznamy některých vyučovacích hodin byly použity jednak pro ověření zápisů, jednak pro analýzu použitých vyučovacích metod. Také na základě jejich analýzy byly definovány vzdělávací cíle těchto vyučovacích jednotek a tím dosažené kurikulum. Pro ověření znalostí a dovedností vybraných znalostí a dovedností bylo využito speciální praktické cvičení.
Kromě deskripce jednotlivých fází ICT kurikula na vybrané základní škole identifikuje tato práce některé z diferencí mezi nimi. Na závěr jsou některá zjištění využita i jako podněty k úpravě projektovaného kurikula na národní úrovni.