Vliv specifických poruch učení na sociální začlenění dítěte

Abstract

Bakalářská práce pojednává o vlivu specifických poruch učení na sociální začlenění dítěte. Je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část blíţe popisuje problematiku specifických poruch učení, jejich diagnózu, kompenzaci a reedukaci. V dalších kapitolách šířeji rozebírá vybrané poruchy, konkrétně dysgrafii a dyslexii a jejich příčiny, projevy, diagnostiku a případnou nápravu. Dále se teoretická část zaměřuje na vývojové období věku 12-13 let a uvádí základní vývojové teorie. Práce charakterizuje pojem socializace, školní třídu ve smyslu sociální skupiny a podrobněji rozebírá, jak specifická porucha učení ovlivňuje socializační proces. V praktické části je v rámci výzkumného šetření zjišťováno, jak specifická porucha učení ovlivňuje dítě při sociálním začleňování, konkrétně v oblasti rodiny, školy a třídy a při trávení volného času. Typ výzkumu je kvalitativní, jako metoda zpracování dat jsou použity čtyři případové studie. Autor se opírá o rozhovory, pozorování a analýzu odborných dokumentů. Výzkumný vzorek tvoří čtyři chlapci ve věku 12-13 let s diagnózou specifická porucha učení. Cílem práce je zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňují vybrané poruchy učení dítě v rámci socializačního procesu, v trávení volného času, případně v rodinném prostředí.