Právní a etický status embrya očima mladé generace

Abstract

Otázka přístupu k nenarozenému lidskému plodu je řešena již od pradávna. Při diskuzích se objevují otázky nejen morální a etické, ale také právní. V této souvislosti lze najít celou řadu protichůdných názorů daných jak výchovou, náboženským přesvědčením, tak například morálkou. Nalézt celospolečenský konsenzus je těžké. S možnostmi moderní doby vyvstávají nové otázky spojené se zásahy do reprodukce, výzkumem embryonálních buněk, ale také s problematikou umělého přerušení těhotenství, jež je dnes chápáno jako právo ženy a jejich počet ve světě se pohybuje ročně kolem 44 milionů. Díky těmto problémům vzniká aktuální potřeba společenské diskuze na téma postavení embrya, odkdy jej lze považovat za člověka.

V teoretické části bakalářské práce je řešen právní pohled na postavení lidského embrya a jeho ukotvení v našem právním řádu. Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR stanoví, že každý má právo na život a že lidský život je hoden ochrany již před narozením. Není a ani nemůže být právem jasně stanoveno, kdy vzniká lidský život. Hledání na odpověď na tuto otázku přísluší spíš morálním a etickým principům. Práce předkládá různé pohledy na to, zda zygota, tedy oplodněné vajíčko je nebo není lidskou osobou. Zabývá se množstvím protichůdných argumentů, od kdy lze datovat vznik lidského života. Odpověď na tyto otázky není jasná a nelze dojít jednoznačné shody. Dále se bakalářská práce zabývá etickými dilematy spojenými s umělým přerušením těhotenství a zásahy do reprodukce, ale též se dotýká i problematiky klonování.

Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na právní a etický status embrya, především na odpovědi na otázky kdy vzniká lidský život a s tím spojená problematika interrupcí (potratů). Tato práce nedává jasnou odpověď na otázku od kdy datovat vznik života, ale představuje názory vybraného vzorku mladé generace, ve věkovém rozpětí 18-30 let. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se na dosud nenarozené dítě dívají mladí lidé v České republice, od kdy vnímají, že začíná lidský život, kdo rozhoduje o životě nenarozeného jedince a jak se staví k otázce umělého přerušení těhotenství. Podpůrným cílem výzkumné práce bylo posoudit, zda se názory mladých lidí liší podle toho, zda se jedná o muže nebo ženu, zda je to mladý člověk do 24 let nebo člověk 25 letý a starší, zda je věřící či zda už má vlastní dítě nebo děti.

Výzkumná část práce proběhla formou kvantitavního výzkumu, použito bylo dotazníkové šetření. Výběrový soubor byl tvořen 250 respondenty, především formou dotazníku na webu, menší část tištěné dotazníky. Pro tuto práci byla jako mladá generace zvolena věková skupina 18-30 let. Dotazník obsahoval sedm zjišťovacích otázek a čtyři otázky rozlišovací. Ve výzkumné části bylo pracováno s daty, které byly získány z dotazníkového šetření. První hypotéza, že více jak 50% respondentů/tek se domnívá, že lidský život začíná početím, nebyla potvrzena. Pro počátek života při početí se vyslovilo pouze 30% respondentů/tek. V případě druhé hypotézy se pro možnost "schvaluji umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů" vyslovilo 90% respondentů/tek a druhá hypotéza se tedy potvrdila. Třetí hypotézu se nepodařilo potvrdit.

V diskuzi pak byly porovnány zjištěné výsledky s názory autorů, ze kterých bylo čerpáno v teoretické části práce. V závěru se práce věnuje celkovému shrnutí výsledků. Na otázku, kdy vzniká život, je nemožné najít jednotnou správnou odpověď. Vždy záleží na subjektivním pohledu každého člověka. Od kdy datovat vznik života bude stále více aktuálním a palčivým tématem, především díky pokroku vědy a technologií. Měli bychom si uvědomit všechna možná rizika, zamyslet se nad tím, kdo má právo zasahovat do podstaty života, kam až nechat vědu zajít. Tato bakalářská práce nepřekládá jediný jasný názor, ale může poskytnout fakta a náměty k zamyšlení, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní postoj k danému tématu.