Konflikt civilizace (kultury) a přírody (pokus o zformování strategie kulturní zralosti)

Abstract

Aniž by si lidé cokoli uvědomovali, žijeme na pokraji vážné ekologické katastrofy. Než se ekologické problémy začnou přímo dotýkat těch, kteří jsou hlavními viníky, může si ještě nějakou dobu jedna pětina populace dovolit zamořovat planetu a dopřávat si blahobyt. Práce je rozdělena do sedmi částí. V první části analyzuji kořeny konfliktu kultury a přírody, vývoj vzájemného vztahu člověka s přírodou od počátku jeho bytí a dvě evoluční linie kulturní a přírodní. Dále vysvětluji podstatu ekologické krize a protipřírodní charakter techniky. V druhé části se zabývám zlomovými momenty ve vývoji technologií. Ve třetí části analyzuji vliv technologií a informací na čas a lidskou práci. Ve čtvrté části se věnuji vývoji ekonomie od původní sběračsko-lovecké ekonomiky až po dnešní moderní ekonomiku. V částech pět až sedm analyzuji, kdo je zodpovědný za vyčerpanou a zpustošenou přírodu? Zda tržní ekonomika, stranická politika nebo spotřebitelská veřejnost. V sedmé části se ještě věnuji historii konzumní společnosti. Osmá část je zaměřena na možné řešení konfliktu, na způsoby, jakými mohou lidé nalézt cestu zpět a chovat se tak, aby nadále nedevastovali přirozené přírodní systémy. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám otázkou, zda si uvědomujeme, že spotřeba statků nejrůznějšího typu by měla být přiměřená a jsme jako lidstvo ochotni slevit ze svých nároků, nebo nás budoucnost dalších generací nezajímá. Pro zpracování bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu získávání sběru dat. Metodou sběru dat byl pro účely mého výzkumu vytvořený dotazník. Dotazník byl rozdělen do pěti částí se zaměřením na sociální strukturu, dopravu, spotřebu energií, vody a potravin. Na výzkumnou otázku se nepodařilo jednoznačně odpovědět, výsledky se v jednotlivých oblastech spotřeby liší. V oblasti dopravy 68 % respondentů, kteří využívají při cestě do svého zaměstnání vlastní dopravní prostředek, není ochotno jej do budoucna změnit. V oblasti energií ohledně vytápění obytných místností 69 % respondentů není ochotno snížit trvale teplotu, ale co se týká zateplování bytů a domů, je výsledek příznivější. Pouze 26 % z celkového počtu není ochotno investovat do zateplení bytu. V otázce používání spotřebičů a nižší míry spotřeby energie pouze 21 % dotázaných není ochotno je v budoucnu používat. V oblasti spotřeby vody 95 % respondentů globální nedostatek vody chápe jako vážný nebo spíše vážný problém, přesto 56 % respondentů vodou nešetří, anebo nemají přehled o spotřebě. Spotřebiče šetrné na spotřebu vody nepoužívá a v budoucnu není ochotno používat 30 % dotazovaných. Ve spotřebě potravin 36 % dotazovaných vyhazuje potraviny do odpadu, ale 80 % dotazovaných je ochotno více se zamyslet nad tím, co nakupují a jak využít nespotřebované potraviny. Práce může sloužit zájemcům (sociologům, vyučujícím etiky apod.) jako sonda do uvažování příslušníků běžné populace a k hlubšímu zamyšlení nad současnou hodnotovou orientací společnosti. Dále může sloužit jako studijní materiál k posouzení ochoty dnešního člověka k jisté dávce přiměřenosti nároků s ohledem na budoucí generace.