Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorPicková, Pavlína
dc.contributor.authorKošťál, Jan
dc.date.accessioned2021-12-08T13:27:26Z
dc.date.available2021-12-08T13:27:26Z
dc.date.issued2016
dc.date.submitted2016-05-05
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/34105
dc.description.abstractBakalářská práce se zabývá tématem "Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu". Stav bezvědomí může mít mnoho různých příčin a vpřednemocniční neodkladné péči může zůstat přesná etiologie jeho vzniku neobjasněna. V průběhu nemocniční péče je možnost provést rozsáhlejší vyšetření a je také více času na přesnou diagnostiku a terapii. Teoretická část práce uvádí základní informace o pojmu vědomí, o příčinách poruch vědomí a zejména bezvědomí. Dále se tato část zabývá diagnostikou bezvědomí v přednemocniční neodkladné péči a představuje základní postupy neodkladné péče zdravotnického záchranáře o pacienta v bezvědomí. Nejčastějšími příčinami bezvědomí jsou: hypoglykémie, intoxikace, kraniocerebrální poranění, hypoxická postižení po kardiopulmonální resuscitaci, mozková krvácení a mozkové infarkty. Pro zdravotnické záchranáře je především důležité odlišit stavy toxicko-metabolické od intrakraniálních poranění, mozkových krvácení a infarktů. Zatímco u prvních stavů je vyžadován rychlý zásah záchranáře, u druhých stavů je nutná neurochirurgická intervence. V praktické části jsou zmapovány znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče pacientům v bezvědomí. Mapování bylo provedeno vlastním výzkumem za použití techniky standardizovaných polo- strukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se 14 respondenty - zdravotnickými záchranáři vybranými ze všech sedmi oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Respondenti se lišili věkem, délkou praxe a dosaženým vzděláním. Plné odpovědi respondentů na 16 předem připravených otázek jsou obsaženy ve výzkumné části a zároveň jsou zpracovány do přehledných tabulek a následně vyhodnoceny v diskusi. Z výzkumu vyplývá, jak obtížné je stanovit správnou diagnózu u pacienta v bezvědomí. Výzkum ukázal na potřebu zaměřit se na přesnější odběr použitelné anamnézy a také na celkové vyšetření pacienta. Na základě správné a rychlé diagnózy mohou zdravotničtí záchranáři dále rozhodnout o terapeutickém postupu a o směřování do správného cílového zdravotnického střediska. U zajištěného pacienta je doporučen přímý převoz na specializované pracoviště, což významně zkracuje dobu od příhody do ošetření nebo léčby. Zkrácení doby silně ovlivňuje neurologickou prognózu u pacienta v bezvědomí. Dále výzkum poukazuje na nutnost, aby zdravotničtí záchranáři byli pravidelně školeni v nových trendech a postupech přednemocniční neodkladné péče. Například širší využití nové metody kapnometrie by dle nových doporučení pro resuscitaci bylo velkým přínosem.cze
dc.format94
dc.format94
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectBezvědomícze
dc.subjectDiagnostikacze
dc.subjectEtiologie vznikucze
dc.subjectPřednemocniční neodkladná péčecze
dc.subjectZdravotnický záchranářcze
dc.subjectUnconsciousnesseng
dc.subjectdiagnosticseng
dc.subjectetiology emergenceeng
dc.subjectpre-hospital emergency treatmenteng
dc.subjectparamediceng
dc.titleBezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktucze
dc.title.alternativeUnconsciousness of unknown etiology in first contacteng
dc.typebakalářská prácecze
dc.identifier.stag42973
dc.description.abstract-translatedThis Bachelor Thesis deals with the topic: "Unconsciousness of unclear etiology upon the first contact of the emergency services with a "patient". The causes of unconsciousness are generally very diverse, which means that the exact cause can remain unclear during the first contact and during the phase of pre-hospital emergency treatment.Duringthelaterphaseof hospital care,more time and more sophisticated ways of examination are available to clarify the exact cause of unconsciousness. In the theoretical part of this Thesis, was a summarize the basic knowledge on consciousness and on the causes of impaired consciousness or unconsciousness. Next is a describe the diagnostics of unconsciousness during the pre-hospital medical care and present the practical procedures that need to be followed by paramedics taking care for unconscious patient. The most often causes of unconsciousness are: hypoglycemia, intoxications, craniocerebral injuries, hypoxia linked to cardiopulmonar resuscitation, bleeding to brain and brain stroke. From the point of view of the paramedic, the most important is to make early distinction between the states linked to intoxication or metabolic disorders and the states linked to intracranial injuries, bleeding and stroke. While the former states require immediate intervention by paramedic, the later states require neurosurgical intervention in the hospital. In the experimental part of this Thesis, was mapped the practical knowledge of paramedics on pre-hospital medical care for for unconscious patient. The mapping was conduct using the technique of standardized semi-structured dialogues with 14 respondents paramedics selected from all seven regional stations of the Emergency services of the South bohemian district, Czech Republic. The respondents differed in age, duration of their professional career, and level of education. All respondents answered 16 questions. All their answers are presented in the Thesis in the full form as well as processed in the Table form. In investigation proved practical difficulties with the diagnostics of unconscious patients. The results indicate that more attention should be paid by paramedics to obtaining full and correct anamnesis plus general examination of the patient. Based on early diagnosis, paramedics can decide on therapeutical procedures and on directing the patient to relevant hospital. In case of patient with secured life-functions, it is recommended to direct the patient to specialized healthcare facility, which shortens the interval between injury and targeted treatment. Results also point toward the general need that paramedics should undergo regular training in new methods and trends in paramedical care. Using of new methods of capnometry is one case where more widespread usage in paramedical practice could bring significantly better results.eng
dc.date.accepted2016-06-16
dc.description.departmentZdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineZdravotnický záchranářcze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-nameBc.
dc.thesis.degree-programSpecializace ve zdravotnictvícze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeHavlíček, Robert


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam