Individuální plánování v domovech pro seniory - formalita nebo pomoc?

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem individuálního plánování v domovech pro seniory a tím, zda je tento proces vnímán jako formalita nebo pomoc. Cílem práce bylo reflektovat přístupy sociálních pracovníků a pracovnic při konstrukci a využití individuálních plánů uživatelů služby v domovech pro seniory s působností v Kraji Vysočina a vzhledem k tomuto cíli byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. Teoretická část práce vymezila pojem "individuální plánování průběhu sociální služby", význam tohoto procesu v kontextu sociálních služeb a sociální práce, zmíněna byla i role sociálního pracovníka, problematika stárnutí a stáří, změny spojené s touto etapou lidského života, lidské potřeby a kvalita života ve stáří a také komunikace a etické principy v procesu pomáhání. V praktické části práce je prezentován vlastní výzkum, který byl realizován na základě kvalitativní výzkumné strategie, pro sběr dat byla zvolena metoda kvalitativního dotazování a použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek, který byl vybrán metodou záměrného (účelového) výběru přes instituce, tvořilo devět sociálních pracovnic pracujících v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytovou sociální službu "domovy pro seniory" v rámci Kraje Vysočina. K analýze získaných dat byla použita metoda vytváření trsů, po interpretaci výsledků byla následně v rámci diskuze provedena komparace těchto výsledků s teorií a názory odborníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální pracovnice vnímají individuální plánování průběhu sociální služby spíše pozitivně a celý tento proces chápou jako smysluplnou činnost a určitou pomoc v rámci poskytování sociální služby. Z realizovaného výzkumu je patrné, že sociální pracovnice jsou schopny díky vzdělanostnímu rámci, ve kterém se pohybují, uvědomit si mnohá úskalí i přínos individuálního plánování průběhu sociální služby.