Laekenské indikátory chudoby a sociální vyloučení

Abstract

Bakalářská práce nese název Laekenské indikátory chudoby a sociální vyloučení. Cílem práce bylo poskytnout kompletní informace o sociálním vyloučení, chudobě a Laekenských indikátorech. Práce je teoretická a obsahuje 3 části. První část bakalářské práce se věnuje sociálnímu vyloučení. Vysvětluje co to je, u koho se objevuje a jak mu zabránit. Chudoba a sociální vyloučení spolu velmi souvisí, dalo by se říci, že fungují dohromady. Chudoba může způsobovat sociální vyloučení a sociální vyloučení zase naopak muže způsobovat chudobu. Tento jev je pro společnost nežádoucí. Výrazně zasahuje do lidských práv a ovlivňuje kvalitu života. Druhá část popisuje chudobu jako problém, jak s ním bojovat, jaké jsou koncepty, příčiny, důsledky, jak ji můžeme měřit a indexy chudoby. Koncepty rozdělujeme na absolutní, relativní, přímé, nepřímé, objektivní, subjektivní, deskriptivní a konsensuální. Příčiny, se kterými se dané země potýkají, se zaměřují na problémy sociální, ekonomické, environmentální a demografické. Důsledky chudoby jsou hlad, bída a předčasná úmrtí, které se projevují v oblasti zdraví, vzdělání, přístupu ke službám, sociálního vyloučení či bezpečnosti obyvatel. Měření chudoby se provádí pomocí sledování příjmů, spotřeby a výdajů. Další podkapitolou jsou indexy chudoby. Třetí část vysvětluje, co je to Lisabonská strategie, její revize, jak vznikly jednotlivé indikátory, samotné rozdělení indikátorů a jejich využití. V Lisabonské strategii se dozvídáme, kdy indikátory vznikly, jak se začaly formulovat a k čemu slouží. Indikátory rozdělujeme na primární, sekundární a také na ukazatele příjmové nerovnosti. Každý z indikátorů je vysvětlen. V této části bakalářské práce se také objevují faktory, které ovlivňují příjmovou nerovnost. Využití indikátoru slouží jako nástroj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V této části je také kapitola nesoucí název životní podmínky. Ta se týká šetření, které slouží k získávání dlouhodobě srovnatelných dat o sociální situaci domácností jednotlivých zemí díky tomu, že se pracuje s jednotnou metodikou. Také se srovnávají výsledky mezi jednotlivými členskými státy v EU. V závěru této části se nacházejí aktuality z posledních let a také jsou zde popsány nové Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) 2015 - 2030.