Vliv pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv pohybově aktivního dětství na aktivní životní styl v dospělosti. Jelikož řada významných autorů, jako Olivares, 2015 nebo Telama, 2005 dokazuje, že největší vliv na aktivní životní styl v dospělosti má právě období školního věku a adolescence, rozhodla jsem se tuto práci retrospektivně zaměřit právě na toto období. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybová aktivita, sport, pohybová inaktivita a její důsledky. Poté následuje rozdělení věkových období v životě člověka, které jsou významné z hlediska utváření návyku pohybových aktivit, patří sem školní věk, adolescence a dospělost. Kromě věkových období mají obrovskou váhu psychologické aspekty, které motivují člověka k pohybovým aktivitám. Uvádím tedy pojmy: motivace, potřeby a motivy, dědičnost a výchova. Na závěr teoretické části se věnuji životnímu stylu současné populace, tomu co je aktivní životní styl a změna životního stylu. Pro dosažení výsledků v empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s dospělými jedinci ve věku 40 - 50 let. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů, z toho byla polovina mužů a polovina žen. Na základě odpovědí bylo vytvořeno 8 kategorií, ty jsou zpracovány do myšlenkových map, které byly následně důkladně popsány. Pro výzkum byly stanoveny tyto otázky: Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti? Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství? Rozhovory se zaměřovaly na pohybovou aktivitu dotazovaných. Mezi prvními otázkami jsem se informovala o tom, zda probadni ve svém dětství nebo alespoň mládí dělali aktivně nějaký druh sportu. Dále jsem se ptala, kdo nebo co, probandy vedlo ke sportu nejvíce. Více jak polovina jich uvedla, že nejvíce je ke sportu vedli rodiče. V druhé části rozhovoru jsem se dozvěděla informace, které přispěly k vyřešení výzkumných otázek. Předpoklad byl, že pokud jedinec ve svém dětství pravidelně sportuje, bude fyzicky aktivní i v dospělosti. Všichni dotazovaní se ve svém mládí aktivně věnovali sportu a všichni se dodnes sportu věnují a jsou si jistí, že právě sport v dětství je nasměroval k aktivnímu životnímu stylu v současnosti. Proto se náš předpoklad potvrzuje. Odpovědi druhé výzkumné otázky nám ukázaly, jaká pozitiva a negativa mělo sportování v dětství u dotazovaných. Probandi za největší přínos nejčastěji označili sportovní zážitky ze sportu a setkání s kamarády na sportovištích. Informanti na jejich aktivním dětství většinou neshledali negativní stránky. Ti, kteří nějakou uvedli, nejčastěji řekli, že je sport zatížil na jejich zdraví nebo byl sport příčinou zranění, ale také probandi uváděli, že měli méně času například na kamarády. Poslední část rozhovoru se dotazovala na sportování v současnosti. Frekvence pohybových aktivit informantů se téměř shodovala s frekvencemi pohybových aktivit v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že dětství je základním kamenem života, ať už po stránce fyzické či psychické. Všech 14 probandů potvrdilo, že k jejich aktivnímu životnímu stylu je přivedlo právě jejich dětství založené na sportu.