Informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na vznik mimořáné události
Abstrakt
Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň informovanosti zdravotnického personálu vybraných zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na vznik mimořádné události. Výzkum probíhal v sedmi největších zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji, v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Tábor, a.s., Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Vzhledem k faktu, že se jedná o zařízení, kde je denně hospitalizováno několik tisíc pacientů je bezpochyby potřeba, aby byl veškerý zdravotnický personál dostatečně informován nejen o možných mimořádných událostech, ale také o způsobu varování obyvatelstva a způsobu chování v době probíhající mimořádné události. Teoretická část je věnována problematice mimořádných událostí. Je zde podrobněji popsán pojem mimořádná událost tak, jak je definována zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, rozdělení mimořádných událostí. Jsou zde také popsány možné příčiny jejich vzniku. Na základě informací z Havarijního plánu kraje jsou zde některé mimořádné události popsány podrobněji. Jedná se o povodně, v posledních letech jedna z nejčastějších mimořádných událostí nejen v Jihočeském kraji, radiační havárie, požáry, únik nebezpečných chemických látek, epidemie nebo také terorismus, což je hrozba, které je podle aktuálního vývoje v Evropě potřeba věnovat čím dál větší pozornost. Teoretická část také popisuje zdravotnická zařízení. Je zde popsán samotný pojem "zdravotnické zařízení" tak jak jej popisuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro zvýraznění důležitosti problematiky ochrany obyvatelstva ve zdravotnických zařízeních, je zde také souhrnný přehled o počtech zdravotnických zařízení v celé České republice. V další kapitole teoretické části jsou uvedeny bližší informace o jednotlivých nemocnicích vybraných pro výzkum informovanosti zdravotnického personálu. Pro zodpovězení výzkumné otázky "Jaká je informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na území Jihočeského kraje na vznik mimořádné události?" bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření ve všech sedmi vybraných nemocnicích. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnocovány a graficky zpracovány pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Pro statistické vyhodnocení byla zvolena metoda ANOVA. Z celkových výsledků vyplývá, že informovanost zdravotnického personálu napříč všemi kritérii dosahuje 72,74 %. K hodnocení výsledků byla stanovena 80% hranice úspěšnosti správných odpovědí a dosažené výsledky se tak ukazují jako nedostatečné. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblasti ochrany obyvatelstva pouhých 59,24 % správných odpovědí. Vzhledem k tomu, že celých 79,50 % respondentů neví, jak zní varovný signál Všeobecná výstraha, ukazuje se zde potřeba pravidelného školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva. V oblastech, kde jsou zaměstnanci školeni v pravidelných zákonem daných intervalech, jsou dosažené výsledky výrazně lepší. Například v oblasti požární ochrany dosáhli respondenti 74,37 % správných odpovědí a přesto, že ani zde nebylo dosaženo požadované úrovně informovanosti zdravotnického personálu, se ukázalo, že pravidelné školení zvyšuje znalosti zaměstnanců. Další výsledky šetření pak ukázaly vliv jednotlivých kritérií na úroveň informovanosti zdravotnického personálu. Výsledky bakalářské práce ukázaly, že informovanost personálu vybraných zdravotnických zařízení není dostatečná a poukazuje na nutnost stanovit pravidla a způsob pro pravidelné školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva.