Návrh postupu realizace protipovodňových opatření na řece Lužnici ve městě Planá nad Lužnicí

Abstract

Jednou z nejhorších živelních pohrom, která postihuje člověka a jeho obydlí od nepaměti, je povodeň. A to nejen v České republice, ale i celosvětově. Člověk stále vymýšlí nové prvky protipovodňové ochrany a uvádí je v praxi. Města se snaží budovat ochranné hráze, zkapacitnit koryta toků, budovat suché poldry a další opatření k zamezení většinou katastrofálních následků řádění živlu. Takovým městem je i Planá nad Lužnicí, které schválilo vybudování protipovodňové hráze na území města z programu "Prevence před povodněmi II", jehož investorem byl Státní podnik Povodí Vltavy. Tato práce se v teoretické části zabývá analýzou současného stavu sil a prostředků města Planá nad Lužnicí, kam patří Jednotka sboru dobrovolných hasičů Planá nad Lužnicí, Městská policie Planá nad Lužnicí a technické služby Planá nad Lužnicí. V dalším bodě analyzuji současnou organizací realizace protipovodňové ochranné hráze a připravenost vedení města na její realizaci podle provozního řádu vodního díla a podle právních předpisů na úseku ochrany před povodněmi. Dále pak analyzuji zkušenosti a technické parametry obdobných protipovodňových opatření, realizovaných ve stejném programu ve správním obvodu Tábor. A v neposlední řadě zkušenostmi z praktických nácviků realizace protipovodňové linie. Komparací všech provedených analýz vznikl navrhovaný metodický postup, který je uveden v další části. Ve výsledcích je uveden vlastní organizační návrh řešení realizace protipovodňových opatření na řece Lužnici pro město Planá nad Lužnicí. Celá realizace byla rozdělena do čtyř fází, kde mají zainteresované síly a prostředky jasně vymezené úkoly k zajištění připravenosti technických prvků protipovodňových opatření. Dále jsou zde uvedeny kontrolní seznamy pro vedoucí vyčleněných sil a prostředků města k zajištění efektivního uvedení sil a prostředků do pohotovosti a dále kontrolní seznam velitele zásahu, kde jsou popsány všechny úkoly nutné pro efektivní a rychlou realizaci protipovodňové linie, včetně zajištění čerpacích stanovišť a manipulace se šoupátkovými uzávěry. Pro verifikaci návrhu metodického postupu bylo uspořádáno praktické cvičení, kdy byla ověřována pouze fáze 3 a 4, tedy samotná realizace a rušení protipovodňové ochranné hráze. V diskuzi jsou detailně popsány jednotlivé fáze realizace, včetně organizace zásahu jednotek požární ochrany, které se budou podílet na montáži mobilního protipovodňového hrazení, a úkoly ostatních subjektů a vedení města na zajištění kontroly a údržby technických prvků protipovodňové ochrany. V dalším bodě je uveden optimální stav subjektů města Planá nad Lužnicí, které se podílejí na realizaci protipovodňové linie, včetně návrhů k dosažení optimální připravenosti. Dále je zde uveden průběh praktického cvičení, kdy byly cvičeny dvě fáze praktickým výcvikem a jedna fáze fyzickou kontrolou, a jeho výsledky. Je zde uvedena i fotodokumentace zjištěných nedostatků, které budou předány vedení města k reklamačnímu řízení s dodavatelem stavby. V závěru vyjadřuji svůj názor, že navrhovaný postup je správný, což potvrdila i verifikace praktickým cvičením a jeho rozbor vedením města Planá nad Lužnicí a řídícími funkcionáři Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Územního odboru Tábor. Nastiňuji zde také chybějící koncepci realizace protipovodňové ochrany na strategické úrovni minimálně ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Tábor a Soběslav a v neposlední řadě neúplnost protipovodňové ochrany města Planá nad Lužnicí, kdy dochází k zaplavování centra města potoky a odvodňovacím systémem lesů ve východní části města. Pokud zde budou realizována protipovodňová opatření, měla by korespondovat a navazovat na stávající protipovodňovou ochranu na řece Lužnici.