Stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska

Abstract

Bakalářská práce se zabývá stereotypy o sociálním pracovníkovi u obyvatel Táborska. V teoretické části jsou vymezeny faktory, které ovlivňují vnímaní veřejnosti a to zejména postoje, stereotypy a předsudky. Dále popisuje pojem sociální práce, její profesionalitu, hodnoty, pomoc a kontrolu. Zaměřuje se na vztah mezi sociální prací a masovými médii. Média dokáží přimět publikum ke změně chování a ovlivnit tak uspořádání společnosti. V jedné z kapitol je blíže představen sociální pracovník, především jeho kompetence, role a pravomoc. Sociální pracovník napomáhá prezentaci sociální práce a zaujímá v ní různé role. Se sociální prací souvisí stereotypy, které se vyskytují všude kolem nás a jsou běžnou součástí našeho života. Stereotypy jsou však zdrojem k utváření předsudků, kterých je v naší společnosti nespočetně mnoho. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je stereotypizován sociální pracovník obyvateli Táborska. Jinak řečeno zmapovat pohled obyvatel na sociální pracovníky a zjistit, jaký stereotypy u nich převládají. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu bylo provedeno výzkumné šetření, v rámci něhož byla použita metoda dotazování za pomoci sémantického diferenciálu. Pro splnění práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO1: Na jakých demografických faktorech závisí vnímání sociálních pracovníků veřejností? VO2: Jaké jsou zdroje negativního vnímání sociálního pracovníka veřejností? K výše uvedeným otázkám byly zvoleny následující hypotézy: H1: Ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. H2: S rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání stereotypů sociálního pracovníka. H3: Osoby, které zažily přímý kontakt se sociálním pracovníkem, na něj mají pozitivnější názor. Výzkumný soubor celkem představuje 309 obyvatel Táborska, kteří spadají do věkové skupiny 15 35 let. Konkrétně se jednalo o 309 respondentů žijících v okrese Tábor. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz proběhlo v programu SPSS, metodou t-testu a korelace. Vlastnosti, které přisoudili respondenti sociálnímu pracovníkovi, byly vymezeny pomocí sémantického diferenciálu. Svoje mínění o daném objektu zaznamenávali výběrem určitého bodu na škále od jedné do sedmi, kde jsou krajní body tvořeny dvojicí adjektiv protikladného významu. Z výsledku výzkumného šetření vyplynula následující zjištění. U první hypotézy byl zachycen statisticky významný vztah u vlastností pečlivý nedbalý, hodný zlý, zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, silná osobnost slabá osobnost, ochotný sobecký a vyrovnaný nevyrovnaný. Výzkum ukazuje, konkrétně průměry z t-testu, že u těchto vlastností ženy vnímají sociálního pracovníka pozitivněji než muži. Ve druhé hypotéze je testováno, zda s rostoucím vzděláním roste pozitivní vnímání sociálního pracovníka. Test prokázal, že čím vyšší mají lidé vzdělání, tím více si myslí, že jsou sociální pracovníci nedoceněni, důležití a mají silnou osobností. U třetí hypotézy byl zjištěn signifikantní vztah u vlastností zodpovědný nezodpovědný, přátelský nepřátelský, ochotný sobecký, vyrovnaný nevyrovnaný a nedoceněný doceněný. Z výsledků z t-testu je vidět, že lidé s vlastní zkušeností mají pozitivnější názor na sociální pracovníky než lidé, kteří mají zkušenost zprostředkovanou, z médií nebo žádnou. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou sloužit jako zdroj informací pro veřejnost a mohly by zajímat sociální pracovníky z okresu Tábor. Pro snížení výskytu stereotypů, bych navrhovala vytvoření kampaně, kde bude veřejnost obeznámena s profesí sociálního pracovníka.