Speciální pedagog a jeho místo v systému vzdělávání v ČR.

Abstract

V bakalářské práci "Speciální pedagog a jeho místo v systému vzdělávání v ČR" byli jako cílová skupina zvoleni ředitelé vybraných základních škol na Prachaticku. Teoretická část se zabývá speciálním pedagogem z hlediska legislativy a kvalifikačních podmínek potřebných pro výkon tohoto povolání. Tato kapitola také popisuje osobní předpoklady a nezbytné dovednosti pro speciálního pedagoga, dále specializaci speciálního pedagoga. Velmi významná část této kapitoly je věnována osobě speciálního pedagoga na základní škole a jeho kariérnímu systému. Druhá kapitola teoretické části se samostatně věnuje vzdělávacímu systému v České republice se zaměřením na základní vzdělávání. Dále tato část pojednává o alternativním vzdělávání na základních školách, o vzdělávání žáků se SVP a o inkluzivním, interaktivním vzdělávání. Empirická část bakalářské práce vychází z výzkumu, který byl koncipován jako výzkum kvalitativní. Toto šetření bylo vedeno formou polostrukturovaného rozhovoru s řediteli vybraných základních škol na Prachaticku. Z celkem patnácti oslovených ředitelů následně proběhl rozhovor s devíti z nich. Před samotným rozhovorem byly stanoveny základní otázky, ty byly položeny všem respondentům a poté byly kladeny doplňující otázky. Cílem práce bylo zjistit, jak ředitelé základních škol na Prachaticku vnímají možné uplatnění speciálního pedagoga ve svých zařízeních. Poté byly určeny dvě výzkumné otázky, a to v tomto znění: V jakých souvislostech by ředitelé vybraných škol uvažovali o zaměstnání speciálního pedagoga ve svých zařízeních? Jaké činnosti by měl speciální pedagog z pohledu ředitelů na ZŠ vykonávat? Po analýze odpovědí respondentů vyšlo najevo, že největší souvislost s přijetím speciálního pedagoga na základní školu mají finanční dispozice konkrétní školy. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že ve svých finančních rozpočtech momentálně nedisponují prostředky pro zřízení pracovní pozice školního speciálního pedagoga. Podstatný vliv by měl v souvislosti se zavedením speciálního pedagoga i nárůst žáků se SVP. Dále respondenti ve svých odpovědích zmiňovali, že školní speciální pedagog by mohl představovat vhodné řešení pro administrativní záležitosti spojené s novým systémem inkluzivního vzdělávání, což chápou jako velmi dobrý důvod pro zřízení pozice školního speciálního pedagoga na ZŠ. Cílem druhé výzkumné otázky bylo zjistit, jaké konkrétní činnosti by dle ředitelů měli školní speciální pedagogové vykonávat. Na základě analýzy získaných odpovědí se ukázalo, že dotazovaní ředitelé měli menší vhled do této problematiky. Výzkumné šetření mezi respondenty tedy přináší závěr, že školní speciální pedagog by měl komunikovat s rodiči žáků se SVP, vytvářet IVP, ŠVP, dále komunikovat se školským poradenským pracovištěm a měl by zastávat i administrativní činnost, kterou přináší inkluzivní vzdělávání. Tato bakalářská práce by měla přinést komplexní pohled na osobu školního speciálního pedagoga na vybraných základních školách na Prachaticku. Zároveň by mohla věcněji přiblížit problematiku speciálního školství v systému vzdělávání, a to nejen studentům oboru speciální pedagogika, ale také rodičům žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále by práce mohla poskytovat informace o školním speciálním pedagogovi ředitelům základních škol.