Ošetřovatelská dokumentace ve vybraných zemích

Abstract

Tato práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou, avšak samostatnou součástí zdravotnické dokumentace. Měla by odrážet úroveň poskytované ošetřovatelské péče a sloužit jako nástroj pro zvyšování její kvality. S ošetřovatelskou dokumentací úzce souvisí také ošetřovatelský proces, podle kterého by měla sestra pracovat. V úvodu teoretické části je definován pojem ošetřovatelská dokumentace v obou zemích. V další části jsou podrobně rozpracovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu a přiblížena problematika zjišťování kvality ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská dokumentace slouží jako ukazatel kvality poskytované ošetřovatelské péče, která následně slouží jako podklad pro kontrolní činnost. K naplnění myšlenky této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Druhým cílem bylo porovnat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Dále byly položeny dvě výzkumné otázky: Jaký je názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo na vybraných nemocničních odděleních? V čem se liší ošetřovatelská dokumentace na vybraných odděleních v České republice a ve Spolkové republice Německo? Praktická část shrnuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kterých bylo dosaženo na základě polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentace. První část výzkumného šetření představují rozhovory se sestrami, které byly zaznamenány nepřímým přepisem a dále byly zpracovány metodou otevřeného kódování. K sjednocení odpovědí byla využita technika "papír a tužka", která byla následně uspořádána do kategorií a podkategorií metodou "vyložení karet". Druhá část znázorňuje analýzu české a německé ošetřovatelské dokumentace. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Z šetření na první výzkumnou otázku vyplývá, že české sestry vnímají dokumentaci jako nutnost systému. Při své práci ji však aktivně nepoužívají. Dále odpověděly, že veškeré činnosti, které u pacienta provádějí, zapisují zpětně. Německé sestry uvedly, že při obchůzkách nosí ošetřovatelskou dokumentaci na pokoj pacienta. Hlavním důvodem je prý zapsání činností ihned po provedení. Sestry tvrdí, že se tím zajistí nejen efektivita dokumentace, ale i ochrana pacienta. Rovněž uvádějí, že informace o pacientovi mají stále u sebe. Jsou navíc toho názoru, že bez kvalitně vedené dokumentace nemůže být kvalitně poskytovaná ošetřovatelská péče. Hlavním rozdílem mezi oběma nemocnicemi je fakt, že v německé nemocnici je prováděn audit otevřené ošetřovatelské dokumentace. To znamená, že vedení kontroluje především, zda je vykonáno to, co je zapsáno, tudíž péči provedenou u pacientů, kteří jsou ještě hospitalizováni. Oproti tomu je v české nemocnici audit uzavřené ošetřovatelské dokumentace, proto nejsou sestry nuceny dokumentaci aktivně používat. Většina sester se shodla na tom, že administrativy stále přibývá. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena na základě analýzy dokumentace, jež obnášela porovnání ošetřovatelské dokumentace ve vybraných zemích. Předmětem analýzy byla příjmová anamnéza, plán péče, jeho realizace a překladová ošetřovatelská zpráva. Německá dokumentace pro sestru představuje více bodů, které musí za svou směnu projít, než dokumentace v české nemocnici. Dále je více orientována na přímou péči s pacientem, jelikož přináší sestrám více informací o tom, co bylo u pacienta provedeno. Dá se říci, že takřka veškeré informace, které potřebuje sestra vědět k práci s pacientem, zjistí ze správně vedené ošetřovatelské dokumentace.