Možnosti fyzioterapie u bolestí dolních zad se zaměřením na reflexní terapii plosky nohy u populace v produktivním věku

Abstract

Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti fyzioterapie u bolestí dolních zad se zaměřením na reflexní terapii plosky nohy u populace v produktivním věku. Bolesti dolních zad sužují velké procento populace a jejich výskyt je nejvyšší právě u lidí v produktivním věku. Situaci nepřispívá ani současný styl života zahrnující špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity. Dle statistik jsou jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Existuje mnoho příčin bolestí zad a mnoho fyzioterapeutických přístupů, které se jimi zabývají. Velmi podstatnou roli zde hraje správná a včasná diagnostika obtíží. V teoretické části práce jsou shrnuty základní anatomické a kineziologické poznatky týkající se bederní páteře a nohy. Dále je zde obecně rozebrána bolest, následně se zaměřením na oblast dolních zad. Poukazuji, mimo jiné, na možné příčiny vzniku bolestí dolních zad a jejich ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Následně jsou popsány oblasti fyzioterapie, které se daným problémem zabývají. V závěru teoretické části se věnuji reflexní terapii plosky nohy, která byla předmětem zkoumání v praktické části práce. Jedná se o metodu spadající do oblasti alternativní medicíny. Využívá poznatku, že na chodidlech existují reflexní plošky odpovídající jednotlivým orgánům či jiným částem těla. Jejich stimulací můžeme příslušné oblasti harmonizovat a ovlivňovat jejich funkci. Práce měla dva cíle. První cíl měl za úkol zmapovat možnosti ovlivnění bolestí dolních zad pomocí reflexní terapie plosky nohy u vybraných probandů. Druhým cílem bylo zmapovat, zda bude mít reflexní ošetření plosky nohy vliv na množství užívaných analgetik. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byli vybráni čtyři respondenti z řad veřejnosti, kteří splňovali určené požadavky (osoba v produktivním věku trpící bolestí v oblasti dolních zad a užívající léky proti bolestem zad). U každého z nich byla odebrána anamnéza, následně byl proveden vstupní kineziologický rozbor a diagnostika chodidla. Pro určení míry bolestivosti reflexních plošek byla využita vizuální analogová škála bolesti. Terapie probíhala jednou týdně po dobu tří měsíců. Při posledním setkání proběhlo zhodnocení terapie z pohledu respondenta a byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Získaná vstupní a výstupní data byla porovnávána. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou čtyř kazuistik. Vyplývá z nich, že ke zlepšení stavu došlo u tří respondentů. U jednoho z nich bolest v oblasti dolních zad téměř zmizela, u ostatních dvou přestala bolest vyzařovat do dolních končetin. U těchto zmiňovaných respondentů se docílilo i snížení počtu užívaných analgetik. U čtvrté respondentky se objevily bouřlivé reakce, které zkreslily výsledný efekt terapie na bolestivost zad. Zřejmě bylo zasaženo do hormonálního systému dotyčné ženy. Nebylo možné ani zjistit, zda reflexní terapie měla vliv na užívání analgetik, jelikož je respondentka byla nucena užívat na komplikace vzniklé při terapii. Z výše uvedených získaných informací lze usuzovat, že reflexní terapie plosky nohy může mít kladný vliv na ovlivnění bolestí dolních zad. V praxi nebývá pro tento účel příliš využívána. Dle mého názoru by měla být více zařazována do péče o pacienta, alespoň jako komplementární terapie v rámci uceleného rehabilitačního plánu. Tato bakalářská práce může sloužit jako materiál pro studenty nebo pro širokou veřejnost, která se o danou problematikou zajímá. Práce může sloužit i jako podklad k navazujícímu výzkumu v této tematické oblasti.