Motivace lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením k pracovnímu začlenění na chráněném nebo otevřeném trhu práce

Abstract

V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou motivace osob se zdravotním postižením k pracovnímu začlenění. Hlavní cílovou skupinu tvoří osoby s mentálním, popřípadě s kombinovaným postižením. Teoretická část je v první řadě zaměřena na základní pojmy, charakteristiku, vymezení a klasifikaci hlavní cílové skupiny. V úvodní kapitole je upřesněn i současný stav, dnešní přístup k začleňování a dokumenty upravující problematiku osob se zdravotním postižením v pracovním i společenském životě. Je zde věnován prostor profesní přípravě a životu dospělých, především v pobytových zařízeních. V následující části je věnována pozornost specifikům zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ucelenému systému rehabilitace, především pracovním prostředkům. Prostředky vedou k získání maximální možné samostatnosti a minimalizování závislosti na pomoci okolí. Kapitola je také zaměřena na význam práce a je zde vyjmenována podpora, která se snaží o pracovní uplatnění na chráněném, v ideálním případě na otevřeném trhu práce. V tomto směru se jedná o činnost úřadu práce, a to především pracovní rehabilitaci, rekvalifikaci, chráněné pracovní místo nebo povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zákona. Dále zde zmiňuji i sociálně terapeutické dílny, sociální podnik, sociální firmu a nástroje na pomezí, mezi které lze zařadit tranzitní program, podporované zaměstnávaní a Job club. Část je věnována i problematice nezaměstnanosti. Také jsem se zabývala vyjasněním pojmu motivace a více jsem se zaměřila na motivační činitele k pracovnímu začlenění a na jejich ovlivňující faktory. V praktické části bylo mým cílem určit hlavní motivační činitele k pracovnímu začlenění a zaměstnávání a zjistit, které významné faktory působí na člověka, ovlivňují jeho motivaci a vedou ho k pracovní činnosti. K naplnění výše uvedených cílů jsem použila kvalitativní přístup a jako metodu sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Pro komplexnost informací jsem rozhovory se čtrnácti dospělými klienty s mentálním postižením ze dvou různých zařízení dále rozšířila a ověřila analýzou dokumentů. Získaná data budou zpracována případovou studií. Z výsledků mého šetření vyplývá, že jedinci se zdravotním postižením umístění v pobytových zařízeních jsou k pracovnímu začlenění, pracovní činnosti a k získání zaměstnání motivováni. Ve většině případů je hlavním motivačním činitelem to, že mohou v práci uplatnit své osobní dispozice. Mezi další motivační činitele patří získat hmotný prospěch, pomoci lidem a najít přátelské kontakty. Na druhou stranu těmto lidem chybí další hybné síly, které by je hnaly kupředu. V podstatě rezignovali a mají důvěru ve vychovatelky, že se o ně vždy postarají a vše jim zařídí. Nedostatečný sociální kontakt a soustavná péče vychovatelek je vedou k pohodlnosti, takže se sami nesnaží, aby si našli práci. Většinou je k práci přiměly pracovnice a vše zařídily. Zjištění faktorů nebylo jednoduché, protože jsou individuální, bylo jich nalezeno několik, dochází k jejich vzájemnému doplňování a kombinování a mohou působit jak negativně, tak naopak pozitivně. Hlavním faktorem je prostředí, ve kterém žijí. Zároveň důležité jsou osoby, které o ně pečují a rovněž možnost sociálního kontaktu. Také propojení jejich zájmů s pracovním uplatněním je na významném místě. Na základě uvedených zjištění jsem stanovila hypotézy, které mohou vést k následnému kvantitativnímu šetření.