Význam a možnosti polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá významem a možnostmi polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována souhrnu teoretických poznatků o CMP a možnostem polohování pacientů po CMP. Podrobnější popis je věnován antispastickým polohám, které vycházejí z Bobath konceptu. Práce zahrnuje také informace o dalších možnostech polohování, kterými jsou polohování v konceptu Bazální stimulace, polohování za pomoci nafukovacích dlah, canisterapie a vhodný přísun informací k pacientovi. Cílem praktické části práce je zhodnotit význam polohování v terapii u pacientů po CMP porovnáním vstupního a výstupního vyšetření a navrhnout krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum případová studie, která byla provedena u 5 pacientů po CMP. Pacienti byli vybráni náhodně v době mé praxe v českobudějovické nemocnici na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení. Sběr dat byl proveden zpracováním kazuistik, ve kterých byla použita metoda pozorování, rozhovoru s pacienty a ošetřovatelským personálem a sekundární analýza dat. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření, návrh krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu a informace o terapii. Z výsledků práce vyplývá, že u pacientů popsaných v kazuistikách 1, 2 a 3 došlo ke zlepšení fyzického stavu. U pacientů 1 a 3 došlo také ke zlepšení psychického stavu. Pacientka popsaná v kazuistice 2 neměla žádný psychologický problém již na počátku výzkumu. U pacientů popsaných v kazuistikách 4 a 5 nedošlo ke zlepšení fyzického ani psychického stavu, ale nedošlo ke vzniku dekubitů a ke snížení pasivních rozsahů pohybu v kloubech. Zlepšení u pacientů 1, 2 a 3 lze přikládat příznivé prognóze již na počátku onemocnění a také péči multidisciplinárního týmu. Naopak u pacientů 4 a 5 byla prognóza nepříznivá.