Vliv nefunkční plosky nohy na posturu těla osob s nesedavým typem pracovního zařazení

Abstract

Tato bakalářská práce je zaměřena na nefunkční plosku nohy a její vliv na posturu těla u osob, které vykonávají nesedavé zaměstnání. Za nefunkční plosku nohy je ve výzkumné části této bakalářské práce považována odchylka od normy, kterou lze určit pomocí podoskopu, jež zobrazí plosku nohy, či funkčními testy. Prvním cílem práce bylo zmapovat poruchy postury těla osob vykonávajích zaměstnání, při kterém dlouhodobě zatěžují plosku nohy. Druhý cíl spočíval v navržení a aplikaci fyzioterapeutického plánu u konkrétních osob s nefunkční ploskou nohy a vykonávajících nesedavé pracovní úkony. Definování konkrétního vzorce poruch postury těla těchto osob, které mohly být důsledkem dysfunkce plosky nohy, bylo předmětem výzkumné otázky. V teoretické části bakalářské práce má čtenář možnost seznámit se s vývojem a anatomií nohy, dále její funkcí, na kterou je možné se zaměřit z hlediska nohy jako takové, tak z hlediska funkce nohy jako vlivu na celkovou posturu těla, vsedě, ve stoji a při chůzi. Další část byla věnována postuře, držení těla a jejich modifikacím ve statice i dynamice. V souvislosti s provedením výzkumné části této práce jsem zařadila kapitoly o možnostech vyšetření nohy z hlediska aspekce, palpace, aktivních a pasivních pohybů a v neposlední řadě funkční vyšetření obsahující testy plosky nohy a přístrojová vyšetření. Taktéž bylo zařazeno přístrojové vyšetření postury posturografie. Vzhledem k cíli zmapování důsledků nefunkční plosky nohy je součástí teorie také popis funkčních svalových řetězců, které plosku nohy a posturu těla propojují. Krátká část teorie je také věnována zdravotně nezávadné obuvi. Pro výzkumnou část práce byly vybrány 3 ženy ve věku 21 22 let, které vykonávají nesedavé zaměstnání minimálně 8 hodin denně a při tom mají subjektivní obtíže ve smyslu bolestí dolních končetin a zad v bederní oblasti. Sběr dat proběhl formou zpracování 3 kazuistik za použití metody rozhovoru, pozorování a kineziologického rozboru včetně využití objektivních metod vyšetření podoskopem a posturografem. Vypracování kineziologického rozboru bylo zaměřeno na vybrané testy, které byly po skončení terapie zaznamenány v tabulce zobrazující vzorec poruch postury těla. Vyšetření posturografem obsahuje průmět těžiště probandek do oporné báze a míru jejich motorických schopností. Byl vypracován fyzioterapeutický plán a aplikován ve formě cvičební jednotky při terapiích probandek. Terapie probíhala po dobu 9 týdnů, každé 2 týdny docházelo ke cvičení probandek pod dozorem terapeuta za účelem eliminace chyb, cvičební jednotka byla rozšířena či opravena dle aktuálního stavu probandek. Z výsledků výzkumné části je patrné, že lze vytvořit konkrétní vzorec poruch postury těla u osob s nesedavým typem pracovního zařazení.