Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima

Abstract

Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.