| dc.contributor.advisor | Bártlová, Sylva | |
| dc.contributor.author | Jordánová, Hana | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T13:35:54Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T13:35:54Z | |
| dc.date.issued | 2016 | |
| dc.date.submitted | 2016-05-16 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/34529 | |
| dc.description.abstract | Současný stav: Bezpečný proces léčby by měl být zajištěn každému pacientovi, v každém nemocničním zařízení. Sestra by měla pracovat tak, aby nedošlo k narušení tohoto bezpečí, a to především v chirurgické oblasti, kde nastávají v procesu léčby nevratné změny. Dokonalé zvládnutí těchto opatření vede k bezpečí pacienta. Prevence rizik a bezpečnost pacienta i zdravotnického personálu vyžadují zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003).
Cíl výzkumného šetření: Zmapovat vybraná specifika v pooperační péči v rámci bezpečné léčby pacientů. Zjistit, zda sestry znají preventivní opatření v rámci bezpečné péče o pacienta a zda dbají na dodržování zásad bezpečné péče v praxi. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, který byl doplněn skrytým pozorováním. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na záznamník a následně doslovně přepsány. Cílem pozorování bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady bezpečné péče o pacienty v pooperační péči.
Výzkumný soubor: Byl tvořen všeobecnými sestrami, které pracovaly na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích. Výzkum probíhal v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Osloveno bylo dvanáct sester. Rozhovory a skrytá pozorování se zaměřily na bezpečí pacienta v pooperační době. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí denních místností na jednotlivých chirurgických odděleních, některé rozhovory probíhaly mimo areál nemocnice. Všechny sestry splňovaly kritérium, že poskytují ošetřovatelskou péči u pacientů po operaci na chirurgických odděleních i dospávacích pokojích. Rozhovory byly ukončeny
při dosažení teoretické nasycenosti, kdy se odpovědi a skrytá pozorování respondentek začaly opakovat, tj. po provedení dvanácti rozhovorů a pozorování.
Výsledky: Sestry pracující na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích jsou vystaveny nemalé psychické a fyzické zátěži. Toto povolání je velice náročné a staví nejen na teoretických znalostech, ale také na nutnosti manuální zručnosti v praxi. Všeobecné sestry se na procesu péče podílí nemalou měrou, a proto je důležité, aby jejich práce byla kvalitní a bezpečná. Všeobecné sestry v procesu léčby někdy příliš důsledně nepostupují podle standardů a nedodržují bezpečnou léčbu. Kvůli předcházení záměně pacientů je nutné velmi pečlivě sledovat identifikační náramky, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů. Některé sestry kontrolují identifikační náramky poctivě, ale v našem šetření se objevily i sestry, které toto pravidlo příliš nedodržovaly, a tím hazardovaly se zdravím pacientů. Medikační chyby jsou velmi častou příčinou poškození pacienta. Riziko medikačního pochybení se zvyšuje i nesprávným skladováním rizikových léčiv. V našem šetření bylo několikrát zaznamenáno, že léčiva nebyla uložena zpět na své místo, byla špatně skladována nebo ponechána volně dostupná pro kohokoliv. Nečitelnost informací o léčivech předepsaných lékařem řeší všeobecné sestry spíše odhadem ordinace nebo za pomoci kolegyně na oddělení. S tímto jevem souvisí také nahrazování ordinovaných léků sestrou, pokud na oddělení nejsou, bez předchozí konzultace s lékařem. Alarmující je nepoužívání ochranných pomůcek při převazu operační péče, možné přenášení nozokomiálních nákaz a špatné či nedostatečné využívání dezinfekčních přípravků.
Závěry: Ošetřování pacienta v časné a pozdní pooperační péči patří k rizikové části hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období jsou podstatné: monitorování pacienta a předcházení rizikům, kontrola bolesti a operační rány, bezpečná identifikace pacienta, předcházení nežádoucím událostem jak při podávání léků, tak v důsledku pádu pacienta, dodržování hygieny rukou, prevence nozokomiálních nákaz a bezpečné a šetrné převazování operační rány. | cze |
| dc.format | 88s. (151 281 znaků). | |
| dc.format | 88s. (151 281 znaků). | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | management | cze |
| dc.subject | ošetřovatelská péče | cze |
| dc.subject | bezpečí | cze |
| dc.subject | pooperační období. | cze |
| dc.subject | management | eng |
| dc.subject | nursing care | eng |
| dc.subject | safety | eng |
| dc.subject | postoperative period. | eng |
| dc.title | Zajištění bezpečí pacienta v pooperační péči. | cze |
| dc.title.alternative | Securing the patient in postoperative care. | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 47139 | |
| dc.description.abstract-translated | Current status: Safe process treatment should be provided to every patient in every hospital. Nurses should work to avoid security violation, especially in the surgical field, associated with irreversible changes in the treatment process. Perfect mastery of these measures assures patient safety. Risk prevention, safety of the patient and the medical personnel require the involvement of all members of the multidisciplinary team (Pokojová, 2011; Škrla and Škrlová, 2003).
Objective of the research: to map the attributes of postoperative care in the safe treatment of patients. To determine whether nurses master preventive measures in safe patient care and whether they ensure compliance with the principles of safe care in practice.
Methods: the research analysis was chosen to be based on qualitative research method. Data acquisition was performed in semi-structured interview with nurses, supplemented with hidden observation. The participation in the interviews was voluntary and anonymous. Audio data was recorded from the interviews and transcribed verbatim. The observation aimed to determine whether nurses respect the principles of safe care for patients in the postoperative care.
Research cohort: consisted of general nurses who worked at the surgical wards and recovery room. The research was conducted in one of the hospitals of South Bohemia. Twelve nurses were interviewed. The interview and hidden observation were focused on patient safety in the postoperative period. The interviews were performed at nurse day-time rooms of individual surgical wards, some of them outside the hospital. All nurses met the criterion to be a provider of nursing care for post-operative patients at surgical wards and recovery rooms. The interviews were finished when reaching the theoretical saturation, when the answers and hidden observation of the respondents started to repeat the already acquired data, i.e. after twelve interviews and observations.
Results: The nurses working in surgical wards and recovery rooms are exposed to a considerable mental and physical strain. This profession is very demanding and requires not only theoretical knowledge, but also manual dexterity in practice. Nurses are involved in the care process in a considerable extent. Therefore, it is important that the care was good and safe. In the treatment process, the nurses sometimes do not comply with relevant standards and the requirements for safe treatment. It is essential to follow the identification bracelets to avoid patient mismatch, thus endangering patients' health. Some nurses checked the identification bracelets thoroughly, but there were also nurses who ignored these rules too much and gamble with the patients' health. Medication errors are the most common cause of patient injury. The risk of medication errors increases also due to improper storage of hazardous drugs. In our investigation, the medication was repeatedly stored at a different place (not returned back to the original area), poorly stored or left freely available to anyone. If the physician records are illegible, the nurses solve the issue rather by guessing or asking an assistance from colleagues in the department. This area also includes replacement of medication by nurses if the prescribed product is not available at the ward, without consulting a physician first. The negligence in the use of protective equipment during dressing changes is alarming. Possible transmission of nosocomial infections. Poor or little use of disinfectants.
Conclusions: Treatment of patients in the early and late postoperative care is one of the high risk parts of the hospitalization of patients at healthcare facilities. In this period, patient monitoring and risk prevention are essential. It includes pain control, the care for surgical wounds, safe patient identification, prevention of adverse events in both medication administration and patient falls, the compliance with hand hygiene ... | eng |
| dc.date.accepted | 2016-06-15 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul chirurgie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Brabcová, Iva | |
