Vliv zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách

Abstract

Bakalářská práce se zabývá vlivem zrušení regulačních poplatků na poptávku po ambulantních zdravotních službách. Úvodní teoretická část popisuje vývoj zdravotnictví s ohledem na financování různými modely zdravotnických systémů. Všechny známé modely financování zdravotnictví jsou nejdříve vyjmenovány a popsány z celosvětového hlediska. Následně se práce zaměřuje na konkrétní modely financování zdravotnictví a jejich vývoj v důležitých etapách od prvopočátků v druhé polovině 19. století až po novodobou historii České republiky. Současný systém zdravotní péče je v České republice založen na veřejných službách a financován především z veřejných prostředků. Financování zdravotnictví je prováděno z více zdrojů, převažující formou je nepřímé financování, zejména povinné veřejné zdravotní pojištění. Financování zdravotnictví procházelo důležitým vývojem, který bychom neměli opominout. Teoretická část pokračuje podrobným rozborem regulačních poplatků. Zabývá se druhy a funkcemi regulačních poplatků, od jejich zavedení zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů až po jejich zrušení k 1.1.2015. Snaha řešit narůstající schodek státního rozpočtu v oblasti zdravotnictví a zvýšení efektivity zdravotního systému bylo jedním z důvodů Ministerstva zdravotnictví České republiky pro zavedení regulačních poplatků. Navýšení příjmů o regulační poplatky mělo následně sloužit k modernizaci zařízení a udržení stávající kvality zdravotní péče pro pacienty. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a jsou stanoveny 2 typy výzkumů. Kvantitativní výzkum je cílen na skupinu pacientů. Hypotézy pro výzkum jsou následujícího znění. Hypotéza číslo 1: Zrušení regulačních poplatků vedlo ke zvýšení poptávky po službách ambulantní specializované péče. Hypotéza číslo 2: Zrušení regulačních poplatků za recept vedlo k vyšším požadavkům pacientů na preskripci léčiv. K potvrzení či vyvrácení hypotéz bylo použito dotazníkové šetření. Technika výzkumu byla provedena frekvenční analýzou dat zpracovaných statistikem. K záměrné komparaci dat a tedy zpřesnění výsledků nám slouží druhý výzkum, kvalitativní. Tento paralelně vedený výzkum byl cílen na skupinu lékařů. Získaná data formou strukturovaných rozhovorů byla sekundárně analyzována k zodpovězení výzkumných otázek: Výzkumná otázka 1: Došlo po zrušení regulačních poplatků ke zvýšení počtu návštěv pacientů u daného poskytovatele zdravotní služby? Výzkumná otázka 2: Je poptávku po zdravotních službách nutné regulovat? Na základě výzkumů lze konstatovat následující: Dotazníkové šetření vede k přímému potvrzení hypotézy 1 a k závěru, že zrušení 30 Kč poplatku vedlo k nárůstu poptávky po zdravotních službách. Taktéž výzkumná otázka číslo 1 cílená potvrzuje, že po zrušení 30 Kč poplatku došlu k nárůstu počtu návštěv pacientů. Závěry přímo vyvrací hypotézu číslo 2, u které se nepotvrdily vyšší požadavky na preskripci léčiv po zrušení regulačního poplatku za recept. Ani vzájemná komparace dat získaných oběma typy výzkumů neprokazuje přímou souvislost se zvýšením požadavku pacientů na preskripci po zrušení 30 Kč poplatku za recept. Z pohledu lékařů můžeme konstatovat odpověď na výzkumnou otázku číslo 2, že regulace zdravotních služeb je žádoucí.