Posouzení kvality ovzduší ve městech, případně v lokalitách, s velkým zdrojem znečištění ovzduší.

Abstract

V této práci bylo mým cílem zjistit množství polutantů v ovzduší měst Ostravy a Českých Budějovic a porovnat rozdíly jejich obsahu v ovzduší těchto lokalit. V teoretické části se zabývám druhy polutantů, které se vyskytují v ovzduší, jejich původem, vlastnostmi a jejich možným toxickým působení na lidský organismus a na životní prostředí. Dále je zde uveden přehled metod využívaných pro hodnocení ovzduší, předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby došlo k omezení rizik pro lidské zdraví způsobené znečištěním ovzduší, ke snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Pro posouzení kvality ovzduší v obou lokalitách jsem využil metody "sekundární analýza dat" z veřejně dostupných dat vydávaných Českým hydrometeorologickým ústavem. Z těchto dat jsem vytvořil grafy, které porovnávají kvalitu ovzduší v Ostravě a v Českých Budějovicích za období 15. 8. 2016 15. 3. 2017 ve všech měřených kategoriích. Pro úplnost jsou v práci vloženy i grafy srovnávající tato dvě města vždy k 15. dni v měsíci v rámci jednoho polutantu. Ze získaných výsledků je patrné, že tato dvě města jsou si v mnohém podobná. Domněnka, že město Ostrava je stále město s nejhorším ovzduším, už není aktuální.