Diagnostika plicní tuberkulózy

Abstract

Tuberkulóza (TBC) představuje i v 21. století významný medicínský a sociální problém. Otevření hranic, zvýšená migrace obyvatel, rozvoj pandemie AIDS a s tím související nárůst počtu pacientů se sníženou imunitou vede k tomu, že tuberkulóza i nadále zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě. Původcem onemocnění je acidorezistentní bakterie Mycobacterium tuberculosis komplex, která je schopná přežívat v lidském organismu řadu let. Příznaky onemocnění nejsou charakteristické, a tak právě včasná diagnostika je nezbytná pro odhalení nově vzniklých onemocnění. Zlatým standardem zůstává i nadále bakteriologické vyšetření založené na mikroskopickém vyšetření a kultivaci materiálu. K dispozici jsou také rychlé molekulárně genetické techniky a metody založené na imunitní odpovědi organismu. Pro tuto práci byla použita data z Plicní léčebny Nemocnice České Budějovice, a.s. za období 2008 2016, a dále data získaná z Pracoviště imunologie, taktéž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Cílem práce bylo vytvořit statistický přehled pacientů s potvrzenou plicní tuberkulózou dle věku a pohlaví za období 2008 2016. Dále pak porovnání tuberkulinového kožního a quantiferonového testu u pacientů s plicní tuberkulózou za období 2008 2016. Realizaci a vyhodnocení výsledků quantiferonového testu u pacientů za rok 2016 se věnuji v závěru práce. Metodika spočívala především ve sběru potřebných dat a jejich vyhodnocení. Z výsledků vyplývá, že z dat získaných z Plicní léčebny, byla u 81 pacientů potvrzena plicní tuberkulóza. V 75 % se jednalo o muže, pouze ve 25 % o ženy. U mužů i u žen byl výskyt TB zaznamenán ve všech zvolených věkových kategoriích. U mužů pak nejčastěji ve věkové kategorii 31 50 a 51 70 let. Tuberkulinový kožní test (PPD) a quantiferonový (QF) test byly zároveň provedeny u 62 % pacientů. Pouze u 7 % pacientů nebyl proveden ani jeden z testů. Při porovnání obou testů byl v 64 % pozitivní jak PPD tak i QF test. Dále je z výsledků patrné, že quantiferonový test je citlivější než tuberkulinový kožní test. Quantiferonový test byl za rok 2016 vyhodnocen samostatně z hlediska pozitivního a negativního výsledku, pozitivní výsledek byl porovnán s bakteriologickým vyšetřením. Dále byl QF test vyhodnocen z hlediska pohlaví, věku, diagnózy a zasílajícího oddělení. Poměrně významným zjištěním bylo, že i přes to, že QF test je citlivějším testem, u více než třetiny pacientů s pozitivním výsledkem QF testu nebyl požadavek na průkaz mykobakterií vůbec zadán. V porovnání s bakteriologickým vyšetřením se TBC potvrdila u 14 % pacientů. Přesto, že Česká republika se řadí mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy, nelze tuto skutečnost podceňovat. Pocit veřejnosti, že tohoto onemocnění se není třeba obávat, dozajisté umocnil i souhlas se zrušením plošné vakcinace, který platí od 1. 11. 2010. Také řada lékařů již nebere toto onemocnění při diferenciální diagnostice v úvahu. Nicméně edukace především laické veřejnosti v tomto směru je nezbytná.