Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním
Abstrakt
Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku duševního onemocnění a klasifikaci duševních onemocnění. Dále je v teoretické části zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním včetně jejích specifik, oblast komunikace v ošetřovatelské péči a konkrétně s pacienty s duševním onemocněním. V neposlední řadě se věnujeme oblasti edukační činnosti u pacientů s duševním onemocněním.
Praktická část se věnuje průběhu a výsledkům výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo v první polovině roku 2017 na akutním psychiatrickém oddělení v lůžkové i ambulantní části. Hlavní cíl byl zaměřen na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním s ohledem na jeho diagnózu a problematiku s ní související. Po stanovení hlavního cíle jsme určili tři dílčí cíle: cíl intelektuální, praktický a osobní. Tyto cíle se staly podkladem pro vytvoření pěti výzkumných otázek, na jejichž základě byly vytvořeny otázky, které byly použity v rozhovoru s probandy. K realizaci výzkumného šetření byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, jehož součástí byly základní i doplňující otázky. Doplňující otázky pak byly pokládány v průběhu rozhovoru s probandy v případě potřeby.
Výzkumný soubor tvoří skupina osmi sester pracujících na lůžkovém či ambulantním zařízení psychiatrického oddělení jedné z nemocnic Plzeňského kraje. Rozhovory s probandy probíhaly vždy na předem domluveném místě. Probandi byli seznámeni s dodržením plné anonymity včetně neuvedení názvu nemocničního zařízení, ve kterém pracují. Po dokončení sběru dat byly výsledky zkoumány pomocí kódování a kategorizace. Odpovědi probandů byly doslovně zaznamenávány do předem vytvořených kategorií.
Během výzkumného šetření jsme se zaměřili na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním. Tázali jsme se sester například na to, jaké vidí překážky k dosažení účinné edukace, jaký smysl vidí v edukaci pacienta s duševním onemocněním a další.
Výzkumné šetření ukázalo, že dotazované sestry nemají dostatek kvalitních edukačních materiálů, které by jim pomohly v průběhu celého edukačního procesu. Dalším faktorem ovlivňujícím edukační proces je dle našeho výzkumného šetření úplný nedostatek vyhrazeného časového prostoru pro edukaci pacientů s duševním onemocněním. Dále bylo zjištěno, že i přes dostatečnou motivaci sester se jim nedostává dostatek informací vztahujících se k jejich zaměření v rámci celoživotního vzdělávání, které by jim pomohly v komunikačním i edukačním procesu.
Domníváme se tedy, že jedním z mnohých řešení pro naše zkoumané pracoviště by bylo vyhrazení času na edukační činnost sestry, poskytnutí sestrám více efektivních materiálů a kvalitního vzdělání v oboru.
Věříme, že naše bakalářská práce bude přínosem pro další profesní zaměření a život autorky a také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Touto prací se také otevírá prostor pro výzkumné šetření větších rozměrů vzhledem k námi zjištěným jevům.