Vliv vybraných způsobů reprodukce ve stádě masného skotu na růst telat
Abstrakt
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv vybraných způsobu reprodukce ve stádě plemene masný simentál na vybrané ukazatele živou hmotnost telat při narození, hmotnost ve 120 a ve 210 dnech. Práce se také věnuje hodnocení rozdílů mezi pohlavími a porovnání roků narození telat (2014 a 2015) a také se krátce věnuje porovnání vybraných plemeníků a hodnocení jejich vlivu na vybrané ukazatele. Součástí práce je návrh opatření v konkrétním chovu na základě shromážděných a statisticky vyhodnocených dat.
Jako první byl pomocí lineárního modelu analyzován vliv jednotlivých faktorů, které sledované ukazatele mohou ovlivnit. Následně pak bylo provedeno vyhodnocení rozdílu mezi jednotlivými kategoriemi. U prvního sledovaného faktoru, kterým byl způsob plemenitby, bylo zjištěno, že nejlepších výsledků dosahují telata po embryotransferu, s hmotností při narození 46,81 kg, hmotností ve 120 dnech 201,11 kg a hmotností ve 210 dnech 318 kg. Hmotnost ve 210 dnech byla u inseminace pouze 304,33 kg a u přirozené plemenitby 297,68 kg.
Dále bylo zjištěno, že býčci dosahují ve všech sledovaných ukazatelích lepších výsledků oproti jalovičkám. V tomto hodnocení je z hlediska obtížnosti porodů důležitá porodní hmotnost, která byla u býčků 46,66 kg a u jaloviček 43,45 kg. Hmotnost ve 210 dnech byla 321,59, resp. 294,21 v případě jaloviček. Také bylo zjištěno, že v roce 2015 dosáhl sledovaný soubor telat lepších výsledků oproti roku 2014 taktéž ve všech sledovaných ukazatelích. Živá hmotnost ve 210 dnech byla 326 kg, resp. 295,63 kg.
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů dle otců prokázalo, že plemeníci mají průkazný vliv na porodní hmotnost, nicméně na hmotnost ve 210 dnech již průkazný vliv nemají. Nejlepší z porovnávaných býků byl ZSI 478, hmotnost telat při narození byla 48,8 kg.