| dc.contributor.advisor | Šoch, Miloslav | |
| dc.contributor.author | Průša, Jan | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-09T06:58:45Z | |
| dc.date.available | 2021-12-09T06:58:45Z | |
| dc.date.issued | 2016 | |
| dc.date.submitted | 2015-12-11 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/35306 | |
| dc.description.abstract | Cílem této práce bylo shromáždit a vyhodnotit poznatky o chování dojnic při dojení dojícím robotem, včetně fyziologických reakcí probíhajících po dojení. Byly sledovány tyto parametry: počet dojení za 24 hodin, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, doby mezi jednotlivými dojeními, celková doba dojení, nádoj při jednotlivých dojeních, celkový a průměrný nádoj za den. Výsledky byly měřeny zvlášť u prvotelek a u dojnic na druhé a další laktaci. Zároveň bylo sledováno chování dojnic po opuštění dojícího robota příjem krmení a vody, pohybová aktivita a odpočinek po dobu 30 minut po dojení. Současně byl také pozorován vliv technologie dojení robotem na jejich zdravotní stav se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy.
Proběhla tři etologická pozorování, která trvala vždy 24 hodin. Kromě pozorovaných dat byla vyhodnocena i data získaná ze záznamů dojícího automatu (např. nádoj na jedno dojení, interval mezi jednotlivými dojeními, atd.). Průměrně bylo pozorováno 60 kusů dojnic.
Po celou dobu pozorování se dojnice ve stáji chovaly klidně a spokojeně. Přicházely do dojícího automatu spontánně, pouze v několika případech musely být k dojení nahnány ošetřovatelem. Jednalo se ovšem o prvotelky, které neměly ještě s dojením dostatečnou zkušenost. Od počítání pokusů o nasazení strukových násadců muselo být upuštěno z důvodu bezprostřední blízkosti pozorovatele u dojícího robota. V tomto případě krávy klidné nebyly a nechtěly do robotu spontánně vcházet.
Onemocnění mléčné žlázy bylo diagnostikováno průměrně u 6,9 kusů dojených krav měsíčně. Tento vysoký počet případů přikládám špatné hygieně stáje a horší kvalitě krmení.
Práce vznikla v rámci řešení grantů NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058. | cze |
| dc.format | 71 s. (76 915 znaků). | |
| dc.format | 71 s. (76 915 znaků). | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | dojící robot | cze |
| dc.subject | mléčná žláza | cze |
| dc.subject | dojení | cze |
| dc.subject | etologie | cze |
| dc.subject | milking robot | eng |
| dc.subject | mammary gland | eng |
| dc.subject | milking | eng |
| dc.subject | ethology | eng |
| dc.title | Vybrané parametry welfare dojnic ve vztahu k dojení dojicím automatem. | cze |
| dc.title.alternative | Selected welfare parameters of milk cows in relation to milking by a robot. | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 38011 | |
| dc.description.abstract-translated | The aim of this work was to gather and evaluate the evidence about the behaviour of dairy cows during the milking by a robot (including physiological reactions running after the milking). The following parameters were observed: number of milking per 24 hours, the time from onset to the robot and the teat cup deployment, the time between milking, the total time of milking, milk yield with each milking, average and total milk yield per day. The results were measured separately in heifers and in cows on the second and subsequent lactations. In the same time, there was also observed the behaviour of cows after leaving the milking robot - feed and water intake, physical activity and the rest for the time of 30 minutes after the milking. Simultaneously, there was also observed the effect of milking technology for the health of the cows, focused on diseases of the mammary gland.
There were three ethologic observations which always lasted 24 hours. In addition to the observed data, there were evaluated the data records obtained from the milking machine (e. g. milk yield per one milking, the interval between single milkings, etc.). There were observed an average of 60 pieces of cows.
Throughout the watching the cows in the barn behaved calmly and contentedly. They came to the milking machine spontaneously, only a few cases had to be herded for milking by the caregiver. However, they were all the heifers which did not have the sufficient experience with the milking. The counting of teat cup deployment attempts had to be abandoned because of the close proximity of the observer at the milking robot. In this case, the cows were not quiet and did not want to go in the robot spontaneously.
The mammary gland disease was diagnosed at an average of 6.9 pieces of milked cows per one month. This high number of cases is ascribed to a poor hygiene of the stables and a poorer quality of feeding.
This work was created in cooperation with the grants NAZV QJ1210144 and NAZV QJ1530058. | eng |
| dc.date.accepted | 2016-02-08 | |
| dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Agroekologie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ing. | |
| dc.thesis.degree-program | Zemědělské inženýrství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
