Vybrané parametry welfare dojnic ve vztahu k dojení dojicím automatem.
Abstrakt
Cílem této práce bylo shromáždit a vyhodnotit poznatky o chování dojnic při dojení dojícím robotem, včetně fyziologických reakcí probíhajících po dojení. Byly sledovány tyto parametry: počet dojení za 24 hodin, doba od nástupu do robota a nasazení násadce, doby mezi jednotlivými dojeními, celková doba dojení, nádoj při jednotlivých dojeních, celkový a průměrný nádoj za den. Výsledky byly měřeny zvlášť u prvotelek a u dojnic na druhé a další laktaci. Zároveň bylo sledováno chování dojnic po opuštění dojícího robota příjem krmení a vody, pohybová aktivita a odpočinek po dobu 30 minut po dojení. Současně byl také pozorován vliv technologie dojení robotem na jejich zdravotní stav se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy.
Proběhla tři etologická pozorování, která trvala vždy 24 hodin. Kromě pozorovaných dat byla vyhodnocena i data získaná ze záznamů dojícího automatu (např. nádoj na jedno dojení, interval mezi jednotlivými dojeními, atd.). Průměrně bylo pozorováno 60 kusů dojnic.
Po celou dobu pozorování se dojnice ve stáji chovaly klidně a spokojeně. Přicházely do dojícího automatu spontánně, pouze v několika případech musely být k dojení nahnány ošetřovatelem. Jednalo se ovšem o prvotelky, které neměly ještě s dojením dostatečnou zkušenost. Od počítání pokusů o nasazení strukových násadců muselo být upuštěno z důvodu bezprostřední blízkosti pozorovatele u dojícího robota. V tomto případě krávy klidné nebyly a nechtěly do robotu spontánně vcházet.
Onemocnění mléčné žlázy bylo diagnostikováno průměrně u 6,9 kusů dojených krav měsíčně. Tento vysoký počet případů přikládám špatné hygieně stáje a horší kvalitě krmení.
Práce vznikla v rámci řešení grantů NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.