Mezinárodní obchod s luskouny (Manis spp.)
Abstrakt
Cílem práce bylo zhodnotit mezinárodní obchod s luskounem (Manis spp.) za 12-leté období (2002-2013) na základě údajů z databáze CITES. Druhy rodu Manis jsou zařazeny od roku 1995 v příloze II CITES. V roce 2000 byl podán návrh na zařazení rodu Manis do přílohy I. Tento návrh nebyl přijat, nicméně byly stanoveny nulové kvóty pro obchod s živými jedinci asijských druhů luskouna. Od tohoto data je také zaznamenán vysoký nárůst ilegálního obchodu s luskounem. Nejčastěji bylo s luskounem obchodováno v těchto pěti formách: 1) deriváty, 2) vzorky, 3) šupiny, 4) živí jedinci a 5) kůže. Asijské druhy luskounů byly ve sledovaném období 2002-2013 obchodovány zejména ve formě derivátů, vzorků, šupin a kůží. Z hlediska objemu obchodu bylo nejvíce obchodováno s dvěma asijskými druhy: M. javanica se středně velkým areálem rozšíření a M. pentadactyla s velkým areálem rozšíření. Hlavními importními zeměmi asijských forem luskouna byly: USA (deriváty a vzorky), Čína (šupiny v kg), Indonésie (šupiny v ks) a Mexiko (kůže). Africký druh luskouna M. tricuspis byl třetím nejpočetnějším druhem figurujícím v mezinárodním obchodu a bylo s ním obchodováno hlavně ve formě živých jedinců. M. tricuspis se vyskytuje na jednom z největších areálů rozšíření. Hlavní importní zemí živých jedinců druhu M. tricuspis byla ve sledovaném období Itálie. Chov luskounů v lidské péči je vzhledem ke specifickým potravním nárokům značně obtížný. V současnosti je v Zoo na celém světě chováno 46 luskounů, z toho v Evropě chová luskouna pouze Zoo Lipsko (2 jedinci).