Záchrana a regenerace plemene skotu české červinky

Abstract

Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehlednou studii o záchraně plemene skotu česká červinka s bilancí dosažených výsledků v průběhu procesu regenerace. Práce zahrnuje proces regenerace, příbuzná plemena, státní podporu, plemennou knihu, plemenné býky, početní stavy, počty chovů s podmínkami chovu a zhodnocení exteriéru. V rámci vlastního zpracování byla vyhodnocena mléčná užitkovost z databáze plemenic (123 laktací od 35 plemenic) a porovnána s chovným cílem a literaturou. Od sledovaných plemenic byla vyhodnocena plodnost věk prvního otelení (32 krát) a mezidobí (91 krát), tyto údaje pak byly porovnány s polskou červinkou. Byla hodnocena masná užitkovost ve vztahu k růstu od tří chovatelů (113 kusů zvířat) a porovnána s chovným cílem a literaturou.Také byl sestaven z literatury vývoj hmotnosti krav a býků od 17. století do počátku 21. století a následně porovnán s polskou červinkou a anglerským skotem. Z práce vyplývá, že státní podpora během let 1997 2015 převážně klesala. Početní stavy (198 kusů v roce 2015), i počet chovů vzrůstal (30 v roce 2015). Mléčná užitkovost (2550 4409 kg, s 4,18 4,30 % tuku a 3,46 3,50 % bílkovin) většinou splňovala chovný cíl. Věk prvního otelení (30,5 měsíce) a mezidobí(439 dní) zaostával za polskými červinkami. V růstu a masné užitkovosti jalovice ve sto dnech (110 kg) a v 365 dnech (267 kg) splnily chovný cíl, ale pro průměrný denní přírůstek (0,641 0,888 kg/den) chovný cíl dosažen nebyl. Býčci průměrnou hmotností (130 kg) ve sto dnech a také v průměrném denním přírůstku (1,001 1,055 kg/den) překročili chovný cíl. Z porovnání vývoje hmotnosti krav a býků vychází, že si české červinky držely přibližně stejnou hmotnost od začátku 20. století (488 kg v 21. století).