Mapování a analýza volně žijících živočichů v ČR
Abstrakt
Pesticidy, hubení hlodavců nebo cíleně umístěná, otrávená návnada kar-bofuranem. Těmito a mnoha dalšími způsoby může dojít k otravám volně žijících ži-vočichů. Ať už dojde k cílenému otrávení konkrétního živočicha nebo dojde k neúmyslnému otrávení necílového jedince, vždy má takovéto jednání fatální ná-sledky. Pronásledování tzv. škodné, jako lišek, kun nebo dravců obecně má vliv na celé populace. Často tráveným dravcem bývá orel mořský, v jehož případě má každý otrávený jedinec dopad na celou populaci. Bohužel takto nachystaná návnada otráví daleko více zvířat, především mrchožroutů a masožravců. Předkládaná práce zhodno-cuje dostupná data, týkající se otrávených živočichů a mapuje jejich výskyt. Data byla získána z evidence záchranných stanic a databáze programu Volná Křídla v období let 2009-2016. Mezi nejčastěji přijímané živočichy do stanic byl srnec obec-ný s otravou způsobenou řepkou. Často se vyskytovali vodní ptáci otrávení botulis-mem, následně jedinci otrávení jedem na hlodavce a jedem na slimáky. Karbofura-nem byli nejvíce otráveni orel mořský, káně lesní a krkavec velký. Mezi otrávené dru-hy patří i ohrožený luňák červený, luňák hnědý a orel skalní. Dále bylo zjištěno, že jednotlivé roky nemají žádný vliv ve výskytu otrav. Rozdíl v počtech otrav ptáků a savců nebyl zjištěn. Vliv měsíce u dat získaných ze stanic nebyl zjištěn, v počtech otrav karbofuranem je vyšší v březnu, a především v dubnu. V analýze prostorových rozdílů také existuje mezi většinou krajů vyrovnanost. Výrazně vybočuje kraj Středo-český a Jihočeský. Nadprůměrné počty otrav karbofuranem pocházejí z kra-jů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského a Ústeckého.