Odhad rizik spojených s výskytem syntetických hormonů štítné žlázy pro ryby - přehledová studie

Abstract

Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled o publikovaných poznatcích týkajících se štítné žlázy, hormonů štítné žlázy, jejich koncentracích, stabilitě ve vodním prostředí a vlivu na ryby. Ke zjištění spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy v České republice byla provedena analýza dat o distribuci léků, ve kterých jsou obsaženy, za pět let (2011 2015). Byly tak získány informace o vydaném množství účinných látek tj. levothyroxinu (T4) a liothyroninu (T3) za jednotlivé roky. Spotřeba T4 v průběhu pěti let s výjimkou roku 2013 stoupala, přičemž nejvyšší spotřeba v roce 2015 odpovídala 34,6 kg T4. Spotřeba T3 se pohybovala pouze v desítkách gramů, než se v září 2013 přestaly léky obsahující T3 v České republice předepisovat. Na základě údajů o distribuci syntetických hormonů štítné žlázy byl proveden odhad koncentrací, které by se mohly běžně vyskytovat v povrchových vodách (PECRIVER). Provedeny byly dvě varianty výpočtu. První varianta vycházela ze spotřeby syntetických hormonů štítné žlázy. Druhá varianta vycházela z exkrece hormonů štítné žlázy (včetně přírodních) lidmi. Každá z těchto variant byla počítána s hodnotou F, tedy mírou odstranění chemické látky během procesu čištění odpadních vod na ČOV, ze dvou různých zdrojů. Prvním zdrojem byla studie Svanfelt a kol. (2010), kde účinnost odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV odpovídala u T4 66% (u T3 tato hodnota nebyla stanovena). Druhým zdrojem byl program EPI Suite, pomocí kterého byla vypočtena teoretická účinnost odstranění T4 a T3 na ČOV (35,83 % u T4 a 5,36 % u T3). Výsledné koncentrace byly v první variantě poměrně nízké. Medián odhadovaných koncentrací hormonů štítné žlázy v povrchových vodách s účinností odstranění hormonů štítné žlázy během procesu čištění na ČOV převzatých ze studie Svanfelt a kol. (2010) se u T4 pohyboval v rozmezí 0,6 0,7 ng-l-1. S využitím teoretické hodnoty míry odstranění vypočítané pomocí programu EPI Suite se medián pohyboval mezi 1,1 až 1,3 ng-l-1 pro T4 a od 0,0007 do 0,0025 ng-l-1 pro T3, než se přestal v září 2013 využívat. Ve druhé variantě byly výsledné koncentrace poněkud vyšší. Medián environmentálních koncentrací hormonů štítné žlázy s mírou odstranění převzatou ze studie Svanfelt a kol. (2010) byl stanoven na 1,5 ng-l-1 pro T4. S účinností odstranění podle programu EPI Suite byl medián stanoven na 2,9 ng-l-1 pro T4 a 0,13 ng-l-1 pro T3. Odhadované koncentrace hormonů štítné žlázy v povrchových vodách se mohou zdát v současné době poměrně nízké na to, aby měly nějaký zásadní vliv na ryby, jelikož nejnižší koncentrace hormonů štítné žlázy, při kterých byl pozorován účinek, se u ryb pohyboval řádově v desítkách ng-l-1. Nicméně je potřeba brát na vědomí, že se hormony štítné žlázy dostávají do povrchových vod v důsledku neúplného odstranění v průběhu čištění odpadních vod neustále a ryby jsou těmto hormonům vystavovány dlouhodobě, což znamená, že mohou představovat možné riziko pro vodní organismy včetně ryb i zdánlivě nízké koncentrace. Osud těchto hormonů v životním prostředí je tedy zapotřebí posoudit dalšími studiemi a toxikologickými experimenty.