Porovnání ichtyofauny morfologicky podobných úseků řek pstruhového pásma s různým režimem rybářského hospodaření

Abstract

Tématem této bakálářské práce je porovnání biodiverzity rybího společenstva v morfologicky podobných úsecích dvou jihočeských řek Malše a Blanice, které se liší způsobem obhospodařování. Na obou řekách v pstruhovém až v lipanovém pásmu byly vytipovány čtyři úseky, které byly na jaře a na podzim roku 2015 proloveny elektrickým agregátem. Odlovené hospodářsky významné druhy byly individuálně měřeny, váženy a následně byly všechny ryby vráceny zpět do jednotlivých úseků. Získané údaje byly dále zpracovávány. Srovnávaly se úseky, na nichž je vyhlášena CHRO, úseky, kde se vysazují pouze původní druhy pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario, Linnaeus, 1758) a lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linnaeus, 1758) a úseky, kde se kromě původních druhů vysazuje sportovními rybáři oblíbený pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, Walbaum, 1792). Byl zjištěn podobný trend vyšší stability a kondice populací původních druhů ve výše položených úsecích sledovaných revírů obou řek. V níže položených úsecích řeky Malše je pravděpodobná závislost výskytu populací lipana podhorního i pstruha obecného na vysazování násad, které jsou silně ovlivňovány přítomností nežádoucích druhů ryb, popř. i sportovním rybolovem. Ve výše položených úsecích je možno předpokládat existenci přirozené reprodukce a následné udržitelnosti populací obou druhů. Na řece Blanici lze hodnotit populaci pstruha obecného jako samoudržitelnou ve všech úsecích, ovlivněnou pouze ve spodní části revíru nežádoucími druhy ryb. V případě lipana je jeho přítomnost ve sledovaných úsecích populace zřejmě závislá na migraci ryb ze spodní části revíru a ve výše položených úsecích se vyskytuje pouze sporadicky.