Zkušenosti učitelů s tématem smrti ve škole
Abstrakt
Disertační práce je věnována problematice výchovy týkající se smrti (death education). Představuje koncept této výchovy tak, jak vznikal a je realizován ve Spojených státech (Levinton, 1977; Wass, 2003; Doka 2015). Cílem kvalitativního výzkumu je zmapování zkušeností učitelů s tématem smrti ve škole. Sleduje zkušenosti s intervencí v případech úmrtí v nejbližší rodině žáka či úmrtí člena školní komunity, tak i zkušenosti s tématy týkajícími se smrti ve výuce a také podmínky pro výchovu týkající se smrti ve škole. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti učiteli. Část práce sledující intervence učitelů představuje 11 případů, v šesti z nich šlo o úmrtí v rodině žáka, ve třech zemřel žák. Ve dvou případech se úmrtí týkalo učitelů. V rozhovorech učitelé věnovali výraznou pozornost situaci kolem sdělení úmrtí ve třídě žákům, obvykle volili věcné oznámení, po němž žákům doporučili, jak se k truchlícímu spolužáku chovat. V tomto doporučení se objevoval akcent na vcítění nebo na zachování běžného chování. Pokud událost sdělili žáci nebo učitel vnímal jejich zájem, následovala po oznámení diskuze, v níž žáci sdělovali své úvahy, zkušenosti. Žádný učitel nezaznamenal výrazné emoční reakce žáků. Truchlícímu žáku učitelé obvykle vyjádřili účast mimo třídu. Ve svém dalším jednání vůči němu buď usilovali o zachování běžného řádu, nebo zvažovali různé ohledy. Tyto ohledy se týkaly jak nároků na žáka, tak volby témat ve výuce, přičemž učitel respektoval citlivost vůči tématům rodiny či věnoval problematice smrti pozornost (často prostřednictvím četby). Část práce věnovaná tématu smrti ve výuce představuje předměty, ve kterých se učitelé s tématy týkajícími se smrti setkávají. Jde o Český jazyk, Prvouku, Přírodovědu, Vlastivědu, Etickou a Dramatickou výchovu. Ačkoli se témata týkající se smrti v souvislosti s učivem objevují, jen někteří učitelé jim věnují záměrnou pozornost. Jedná se potom nejčastěji o nejrůznější diskuze nebo písemnou tvorbu žáků, které obvykle navazují na společnou četbu. Učitelé vnímají zájem žáků o tato témata. V některých případech učitelé usilovali o vyvážení znecitlivujícího vlivu současné medializace smrti tím, že vedli žáky k prožitku skrze četbu či sledování filmu. Téma smrti někdy nastolili samotní žáci. Učitelé vnímali oporu pro intervenci ve svých osobních zkušenostech (pěti zemřel jejich rodič v dětství či v dospívání). V rámci profesní přípravy zmiňovali jako zásadní kurzy Kritického myšlení, případně Filozofie pro děti, které jim poskytly nástroje pro práci s náročnými tématy. Řada učitelů aplikuje osobnostní přístup ke svým žákům, který přirozeně tvoří vhodný rámec jak intervencím, tak i výuce věnující se tématu smrti.