Neonikotinoidy ve vodních ekosystémech a jejich vliv na necílové organismy
Abstrakt
Neonikotinoidy jsou jednou z nejnovějších tříd pesticidních látek, používaných v zemědělství jako insekticidy. První neonikotinoidy byly používány od začátku devadesátých let, pro svou nízkou toxicitu pro obratlovce se staly velmi oblíbenými a široce používanými po celém světě. Vzhledem k nízké toxicitě pro standardní testovací organismy hrotnatku velkou (Daphnia magna) a pstruha duhového (Onchorhynchus mykiss) byly také považovány za málo toxické pro vodní organismy, studie z poslední doby však ukazují opak této domněnky.
Dílčím cílem této studie byl, mimo shrnutí dosavadních poznatků o neonikotinoidech ve vodních ekosystémech a jejich vlivu na necílové, zejména akvatické organismy, také důkaz toxicity neonikotinoidového přípravku CALYPSO 480 SC, který obsahuje 48 % thiaclopridu. Pro dokázání toxicity byly použity tři druhy raků rak červený (Procambarus clarkii), rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a rak ničivý (Cherax destructor) a hrotnatka velká. K posouzení toxicity Calypsa byly použity akutní testy toxicity na racích a akutní imobilizační test na hrotnatkách. Doba expozice organismů v testech byla 96 a 48 hodin. Nejcitlivějšími se ukázali juvenilní jedinci raků, jejichž 96hLC50 se pohybovala mezi 0,52 a 1,6 mg/l, 96hLC50 pro starší raky byla v rozmezí 1,94 a 27,3 mg/l. Hodnota 48hEC50 pro hrotnatky byla 32,7 mg/l.
U raků byly mimo mortality pozorovány také změny v chování organismů, mezi nejčastější změny patřilo snížení agresivity, zpomalení pohybů končetin a žaber a následně i dýchání, otáčení raků na záda, apatie organismů a následné úhyny.