Analýza genetického zdroje: přečtické černostrakaté prase
Abstrakt
Disertační práce "Analýza genetického zdroje přeštické černostrakaté prase" se zabývá vyhodnocením populace přeštického černostrakatého plemene prasat z hlediska početních stavů, struktury populace a reprodukční užitkovosti z dat Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Pro vyhodnocení jatečné hodnoty a kvality masa tohoto původního českého plemene masosádelného typu byly provedeny jatečné disekce a laboratorní analýzy masa zkoumaného souboru PC prasat. Početní stavy přeštického černostrakatého prasete se zejména od roku 2012 výrazně navýšily, zvýšil se i počet chovů, z nichž však řada chová méně než 10 ks PC prasat, což přispívá k roztříštěnosti chovu a komplikuje udržování dostatečné genetické variability uzavřené populace. S tím souvisí i nevyrovnané zastoupení 10 chovaných genealogických linií. Nejvíce byly zastoupeny linie Akoga a Amperor. Od roku 2015 se zastoupení jednotlivých linií začalo vyrovnávat. V roce 2016 byly do chovu zařazeny 2 prasničky obnovené linie Apolón, které se narodily z kryokonzervovaného semene. Vliv linie byl statisticky průkazný v ukazatelích reprodukce i vlastní užitkovosti. Z těchto důvodů je nutné pro zachování dostatečné genetické variability malé populace udržet v chovu maximální možné množství genealogických linií ve vyrovnaném zastoupení. Při podrobné analýze reprodukčních ukazatelů za roky 2013-2016 bylo zjištěno 9,4 ks živě narozených selat a 8,7 ks dochovaných selat, délka mezidobí 181 dní, průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů nesplňují požadavky chovného cíle, ty plní jen jeden chov. Mezi jednotlivými chovy byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u jednotlivých ukazatelů. Vyšší reprodukční užitkovost byla zjištěna u velkých chovů. Za období let 1998-2016 byl zjištěn průměrný denní přírůstek prasniček 530 g, kanečků 578 g, podíl svaloviny u prasniček byl 58,5 %, u kanečků 59,3 %. Výšku hřbetního tuku vykazovala obě pohlaví stejnou, 1,1 cm. Požadavky chovného cíle byly až na nižší přírůstek u prasniček splněny. Průměrný denní přírůstek za období let 2009-2013 u 577 ks prasnic byl zjištěn 524 g, průměrný podíl svaloviny 59,1 % a průměrná výška hřbetního tuku 1,03 cm, pro všechny ukazatele byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými chovy. Ve velkých chovech byl zjištěn statisticky průkazně vyšší podíl svaloviny o 0,9 %. U skupiny PC prasat byl studován vliv porážkové hmotnosti a vlivy pohlaví na jatečnou hodnotu. S vyšší porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala výška hřbetního tuku a výška svalu, zvyšovala se hmotnost HMČ, ale podíl HMČ klesal, také narůstala plocha MLLT. Na podíl svaloviny porážková hmotnost vliv neměla. S narůstající porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala ztráta masové šťávy odkapem a maso bylo křehčí. Podíl intramuskulárního tuku se neprůkazně zvyšoval. Vepříci ve sledovaném souboru vykazovali statisticky vysoce průkazně vyšší průměrný denní přírůstek, neprůkazně vyšší výšku hřbetního tuku, nižší podíl svaloviny a statisticky průkazně nižší podíl kýty a vyšší podíl intramuskulárního tuku. V mase zkoumaného souboru prasat byl studován obsah mastných kyselin. Byl zjištěn vyšší podíl nasycených mastných kyselin a vysoký poměr n-6 PUFA:n-3 PUFA, což není z výživového hlediska považováno za vyhovující.