Ekonomické, sociální a environmentální aspekty chovu koní v oblasti Českokrumlovska
Abstrakt
Cílem práce bylo zjistit a porovnat ekonomické, sociální a environmentální
souvislosti chovu koní v zájmových chovech a na zemědělských farmách
hospodařících v oblasti Českokrumlovska. Formou případové studie byly porovnány
farmy jak ekologického, tak konvenčního zemědělství, ať už chovají koně jako
svou hlavní činností, anebo mají chov koní jen jako doplňkovou či zájmovou činnost.
Hlavním kritériem pro porovnávání chovů byl způsob ustájení koní, přičemž byly
rozlišeny tři stěžejní managementy (typy či strategie) chovu koní:
1. boxové individuální, popř. halové skupinové ustájení (celoroční nebo
sezónní ? v mimovegetačním období),
2. celoroční pobyt na pastvinách, tzv. systém 24/7,
3. pobyt v boxu (hale) po větší či menší část čtyřiadvacetihodinového cyklu
dne a noci a pobyt ve výběhu či na pastvině po zbývající část cyklu.
Údaje o chovech koní (farmách) byly získávány prostřednictvím veřejně
dostupných zdrojů a dotazníkového šetření. Do něho se zapojilo 10 respondentů a se
dvěma dalšími chovateli koní byl proveden rozhovor, v jehož rámci jim byly
položeny tytéž otázky jako v dotazníku rozeslaném elektronickou poštou.
Výsledky práce opravňují k závěrům, že se základní managementy (typy či
strategie) chovu koní liší:
a) v ekonomických aspektech ? jako ekonomicky nejvýhodnější byl posouzen
celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách,
b) v sociálních aspektech ? z hlediska sociálních vazeb a souvislostí se jako nejlepší
jeví typ individuálního boxového, popř. skupinového halového (tzv. volná stáj)
ustájení s každodenním vyváděním koní na pastvinu či do výběhu a jejich návratem
zpět,
c) v environmentálních aspektech ? jako nejméně zatěžující životní prostředí byl
vyhodnocen celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách, jehož environmentální
vlivy jsou v kulturní i přírodě blízké krajině spíše pozitivní.