Úloha radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie

Abstract

Tématem bakalářské práce je Úloha radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie. Ve své práci jsem stručně a co nejjednodušeji vysvětlil úlohu radiologického asistenta při radiodiagnostické a radionuklidové diagnostice plicní embolie. Práce je rozdělena do několika kapitol, z toho každá kapitola dále do dalších částí. Zahrnuje úvod, anatomii dýchacího ústrojí, fyziologii a patologii plic, popis jednotlivých radiodiagnostických a radionuklidových vyšetření plic, radiační ochranu, praktickou část a závěr. Metody využívané v této části medicíny jsou čím dál více modernizovány. Začínaly pouhým rentgenovým snímkem, který je často jedním z prvních vyšetření, které pacient s anamnézou dušnosti a podobných příznaků podstoupí. U plicní embolie se na rtg. snímku může vyskytnout atelektáza, elevace bránice na postižené straně, zvětšený hilus či prominence plicnice. Nejčastěji lze u akutní plicní embolie nalézt sníženou cévní kresbu v určitém okrsku plic. Diagnostický přínos se zvyšuje při přítomnosti dalších známek jako kardiomegalie nebo prominence plicnice. Normální rtg. snímek, ale nevylučuje diagnózu plicní embolie, jeho přínos je spíše v kombinaci s dalšími metodami, hlavně s ventilačně perfuzním scanem nebo angiografií plicních tepen, kde nález defektů je známkou potvrzující diagnózu embolizace. V praktické části jsem použil tyto diagnostické metody - CT angiografii plic a scintigrafii plic. Popisuji jednotlivé metody z pohledu radiologického asistenta. Tato část je vytvořena na základě vlastních zkušeností z praxe a doplněna o fotografie z celého průběhu vyšetření. Statistické šetření je zaměřeno na počet pacientů s CT angiografií nebo scintigrafií plic. Data byla získána v Nemocnici Havlíčkův Brod, p. o.; byla zapsána do tabulek a přehledných grafů. Poslední část je závěr práce. Obsahuje celkové zhodnocení dané problematiky, hodnotí také cíl bakalářské práce a samotnou úlohu radiologického asistenta při diagnostice plicní embolie.