Laboratorní metody používané v diagnostice Bechtěrevovy choroby

Abstract

Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit se s laboratorními metodami, které se používají při diagnostice Bechtěrevovy choroby. Pro diagnostiku Bechtěrevovy choroby je velmi důležitým markerem HLA-B27, který se screeningově určuje pomocí průtokového cytometru a poté se jeho přítomnost potvrdí nebo vyvrátí pomocí molekulárně-biologických metod. Dalším laboratorním vyšetřením, které je podstatné při záchytu a sledování aktivity Bechtěrevovy choroby, je stanovení hladiny C-reaktivního proteinu, který je ukazatel zánětlivé reakce v těle pacienta. Posledním vyšetřením, se kterým jsem se seznámila, bylo stanovení rychlosti sedimentace erytrocytů, které se používá též jako ukazatel probíhajícího zánětu v těle. V teoretické části jsem se věnovala především definici Bechtěrevovy choroby. Zabývala jsem se tím, jaké jsou příznaky choroby, dále podle jakých kritérií je nemoc diagnostikována a jaká léčba se používá. V druhém okruhu teoretické části jsem se zaměřila především na HLA-komplex, který je vysoce spjatý s Bechtěrevovou chorobou. Zabývala jsem se především strukturou a prezentací antigenů pomocí HLA molekul I. třídy. Dále jsem se zmínila o stavbě a funkci C-reaktivního proteinu. V praktické části jsem popsala laboratorní metody, které se používají při diagnostice Bechtěrevovy choroby. První metodou, kterou jsem si vyzkoušela, bylo screeningové vyšetření markeru HLA-B27 pomocí průtokové cytometrie. Uvedla jsem, jak má vypadat odběr biologického materiálu, postup přípravy vzorku a postup při analýze na průtokovém cytometru. Na závěr této části jsem vložila ukázku výsledků analýzy, jak vypadá výsledek negativní, výsledek pozitivní a výsledek, který se nachází v šedé zóně. Jako druhou metodu jsem uvedla genetické typizování molekuly HLA-B27, které se provádí pomocí real time PCR. Uvedla jsem preanalytickou část a postup přípravy. Dále jsem se zabývala měřením hladiny C-reaktivního proteinu pomocí nefelometrie a poté jsem uvedla vyšetření pomocí testovacího proužku. Poslední metodou, kterou jsem si vyzkoušela, bylo měření rychlosti sedimentace erytrocytů, kde jsem uvedla princip metody, dále postup měření a na závěr referenční hodnoty. V poslední části mé bakalářské práce jsem zpracovala data získaná z Fakultní nemocnici v Motole z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol. Za rok 2017 bylo vyšetřeno na marker HLA- B27 celkem 452 pacientů a z toho bylo 75 pozitivních. Dále jsem pracovala pouze s HLA-B27 pozitivními pacienty. Zkoumala jsem rozložení pohlaví, jaký je věk HLA-B27 pozitivních pacientů a jejich diagnóza.