Supervize v zařízeních ústavní výchovy

Abstract

Supervize je disciplína působící v oblasti pomáhajících profesí, nicméně v oblasti ústavní výchovy je stále novinkou. Teprve v roce 2010 byly snahy MŠMT potřebu supervize ukotvit a to v podobě Metodického pokynu k poskytování supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče. Metodický pokyn obsahuje řadu doporučení týkajících se realizace supervize v zařízeních zřízených MŠMT. Cílem bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek zjistit a popsat, zda a jakým způsobem je realizována supervize v zařízeních ústavní výchovy a jak je vnímána jejími aktéry, tedy pedagogickými pracovníky. K dosažení cílů bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v rámci empirické části byla využita technika polostrukturovaného dotazníku a polořízeného rozhovoru. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že pracovníci zařízení vnímají supervizi vcelku pozitivně, i když ne vždy tomu tak bylo. Dříve negativní pocity pramenily především z neznalosti a minimální zkušenosti se supervizí, nyní pracovníci vnímají supervizi jako nutnou a potřebnou. Z výzkumu také vyplynuly jasné důvody stojící za absencí supervize v některých zařízeních a to jsou hlavně nedostatečné finanční prostředky a neakceptace supervize pracovníky zařízení. V neposlední řadě bylo zjištěno, že supervize v zařízeních probíhá dle standardů uvedených v odborné literatuře nebo dle doporučení v podobě Metodického pokynu.