Aktivity nízkoprahových zařízení pro děti a mládež z pohledu sociálních pracovníků

Abstract

Bakalářská práce se zabývá činnostmi, které jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dále se zaobírá obtížemi při sestavování individuálního plánu v nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále také jako NZDM), kde se vyskytují jak zletilí, tak ještě nezletilí uživatelé sociální služby. Tato práce se dělí na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se nachází definice sociální služby a s ní spjaté základní pojmy, dále konkretizace cílové skupiny, činnosti služby podle výše zmiňovaného zákona a základní popis individuálního plánování. V praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru s osmi sociálními pracovníky NZDM na území Kraje Vysočina. Hlavním cílem této části práce bylo zjistit, o jaké činnosti poskytované NZDM jeví uživatelé největší zájem, s jakými institucemi sociální pracovníci obvykle spolupracují, a s jakými nesnázemi se setkávají sociální pracovníci při tvorbě individuálního plánu uživatele. Výzkumné otázky se kromě na činnosti NZDM stanovené zákonem, zaměřovaly na to, jak se uživatelé dozvídají o NZDM a na potíže, které mohou vznikat sociálnímu pracovníkovi během tvorby individuálního plánu s klientem tohoto typu služby. Díky poskytnutým rozhovorům se sociálními pracovníky působícími v NZDM bylo možné zjistit úskalí, která se objevují v individuálním plánování s dětmi a mladistvými ohroženými nepříznivou sociální situací. Zajímavé je i zjištění, jak se činnosti definované zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách odrážejí v cílech, které si klienti nastavují. Tato práce by mohla být přínosná pro sociální pracovníky vyskytující se v prostředí NZDM a pracovníky, kteří vytváří vnitřní pravidla, metodiky apod. pro tento typ zařízení. Informace by mohly posloužit i ostatním profesím, které se setkávají se stejnou nebo podobnou věkovou cílovou skupinu.