Intenzivní chov okounka pstruhového (Micropterus salmoides) v RAS s různým světelným režimem
Abstrakt
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) patří mezi druhy ryb, které nemají
v České republice významnou pozici mezi chovanými druhy ryb. Poslední dobou ale přichází do popředí trend budování recirkulačních systémů s oteplenou vodou.
Chov v takových podmínkách otevírá možnosti zavedení nových teplomilných druhů ryb mezi které okounek pstruhový rozhodně patří. Obecnými podmiňujícími faktory jeho úspěšného chovu jsou teplota a čistota vody, vhodná krmná směs a správná hustota obsádky.
Tato práce se zabývá dalším faktorem, který se podílí nejen na úspěšnosti chovu, ale i na provozních nákladech systému. Jedná se o vliv fotoperiody během chovu. Během experimentu byly vytvořeno pět experimentálních skupin podle doby svícení (8, 12, 16, 20 a 24 hodin světla denně) se třemi opakováními. Experiment trval 16 týdnů.
Průměrná teplota vody byla 24,6 °C. Počáteční hustota obsádky byla u všech nádrží totožná (20,6 kg . m-3). Nasazené ryby měly průměrnou hmotnost 32,6 +- 2,1 gramů. Krmná dávka byla stanovena na 1% biomasy denně. Jako krmivo byla použita plovoucí suchá krmná směs Skretting R-2 Europa 15 F o velikosti 2 mm. Krmivo obsahovalo 55 % proteinu a 16 % tuku. Ryby byly krmeny ručně.
Všechny skupiny vykazovaly během experimentu vysoké přežití (99,4 - 100 %). Nejlepších výsledků dosáhla skupina 8 hodin, která měla nejnižší konverzi krmiva (FCR= 0,94 +- 0,06) a nejvyšší rychlost růstu (SWGR= 0,6 +- 0,04 % . den-1).
Skupina 8 hodin dále vykazovala nejvyšší průměrnou individuální kusovou hmotnost ryb (W= 64,07 +- 2,82 g). Naopak jako nejhorší se jevila skupina 12 hodin, která měla nejnižší průměrnou individuální hmotnost 57,51 +- 1,51 g, rychlost růstu (SWGR= 0,49 +- 0,04 % . den-1) a nejnižší konverzi krmiva (FCR= 1,16 +- 0,08). Tyto dvě skupiny
se ve většině produkčních ukazatelů významně statisticky lišily.
Index perviscerálního tuku rostl společně s biomasou. Čím delší byla fotoperioda, tím vyšší byl obsah amoniaku a laktátu v krevní plazmě. Naopak se snižoval obsah glukózy. Delší fotoperioda také ovlivňovala vyšší tvorbu antioxidačních látek.