GALERIE VE VĚŽI A JEJÍ VÝZNAM V DĚJINÁCH KAŽDODENNÍ KULTURY NA MĚLNÍKU VE DRUHÉ POLOVINĚ 20. STOLETÍ
Abstrakt
Předkládaná rigorózní práce je mikrohistorickou sondou do dějin každodenní kultury druhé poloviny 20. století na Mělníku. Zabývá se vlivem komunistického režimu na kulturní a společenský život ve středočeském městě na pozadí každodenního dění v tamější výtvarné galerii. Mělnická galerie Ve Věži vznikla na sklonku šedesátých let 20. století v prostorách středověké Pražské brány a patřila pod správu hlavní kulturní instituce města ? Kulturního domu kapitána Otakara Jaroše, který stál v čele oficiálního směřování kultury tehdejší socialistické společnosti na Mělnicku. Jejím zakladatelem se stal akademický malíř a pedagog na zdejší Lidové škole umění Mělník Vladimír Veselý, který vybudoval tuto nevšední výtvarnou galerii, jenž dokázala fungovat po celé období tzv. normalizace v Československu, v období plném nechuti akceptovat touhu člověka po svobodném uměleckém projevu. A přesto tato výstavní síň vždy nabízela kousek svobody a volnosti. V galerii Ve Věži vystavovali progresivní mladí výtvarníci i uznávaní profesionálové, kteří dosáhli celostátního a mnohdy i světového uznání. Často se jednalo o umělce, kterým tehdejší komunistický režim znemožňoval podílet se na kulturním životě československé společnosti. V mělnické galerii však měli vždy dveře otevřené. Záměrem předkládané práce však není hodnotit galerii z hlediska dějin výtvarného umění, ale ukázat její význam a přínos pro společenský a kulturní život na Mělníku, kde se stala ostrůvkem svobody v nesvobodné době totalitního Československa.